Chirurgové přijedou do Olomouce na jeden z nejstarších odborných kongresů u nás

Kongres probíhá pravidelně už od roku 1965, letos je přihlášeno 400 účastníků z České republiky a ze Slovenska. Mezi hlavní témata budou patřit zkušenosti s chirurgickou léčbou nádorů, ale také například válečná chirurgie. Třiadvacátý ročník odborné akce Petřivalského-Rapantův den je tentokrát spojený také s 56. mezinárodním kongresem českých a slovenských dětských chirurgů.

„Tento kongres má jednu z nejdelších tradic moderní české chirurgii, poprvé byl pořádán už před pětačtyřiceti lety. Jde o setkání předních odborníků v oboru, zastoupeny budou všechny velké kliniky v České republice,“ uvedl doc. MUDr. Čestmír Neoral, CSc., přednosta 1. chirurgické kliniky FNOL a prezident kongresu. Akce se podle něj budou účastnit také lékaři z dalších oborů, které s chirurgy zejména při léčbě onkologických diagnóz spolupracují. „Právě chirurgická léčba nádorů bude opět jedním z důležitých témat. Ve dvou blocích budou hovořit také lékaři vojenských nemocnic, kteří mají zkušenosti s chirurgií ve válečných konfliktech v Afgánistánu, Iráku či Africe,“ popsal doc. Neoral.

Součástí kongresu je také samostatná sesterská sekce. Do jejího programu je mimo jiné zařazena také přednáška „Jak nenechat nemocného zemřít v nemocnici hlady“, kterou přednese MUDr. Tomáš Bohanes, Ph.D. z 1. chirurgické kliniky FNOL, vedoucí lékař nutričního týmu FNOL a člen organizačního výboru kongresu. „Sestry se poměrně často ve své praxi setkávají s případy, kdy pacient přijatý do nemocnice odmítá přijímat potravu a v důsledku toho u něj mohou vzniknout nejrůznější komplikace. Je důležité umět tuto situaci včas rozpoznat a zabránit důsledkům špatné výživy, které mohou být i fatální. Je to přitom právě sestra, která přichází do styku s pacientem jako první a v průběhu hospitalizace také nejčastěji a měla by tedy být schopna případné problémy s příjmem potravy co nejdříve zjistit,“ popsal MUDr. Bohanes.

Program dvoudenního kongresu začíná v Regionálním centru Olomouc ve čtvrtek 29. dubna 2010 od 9.30 hodin.


prof. MUDr. Július Petřivalský (* 29. 11. 1873 + 7. 12. 1945)
Tento významný český chirurg a rodák z Vinar poblíž Přerova je považován za zakladatele moravské chirurgické školy. V roce 1919 se stal prvním přednostou chirurgické kliniky Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně, které se během jeho dvacetiletého působení stalo moderním a výkonným klinickým pracovištěm. S týmem svých spolupracovníků se zasloužil o vznik významné chirurgické školy evropské úrovně. Rozsah jeho praktické i publikační činnosti je úctyhodný i z dnešního pohledu. Odborné veřejnosti se představil zásadními pracemi, které se věnují chirurgické léčbě širokého spektra chorob. Za svůj život napsal 59 vědeckých prací a 5 učebnic, které mají co říci i současné generaci chirurgů.

prof. MUDr. Vladislav Rapant (* 6. 7.1902 - + 30. 9. 1989)
Jeden z nejvýznamnějších žáků prof. Júlia Petřivalského převzal po svém učiteli v období druhé světové války I. chirurgickou kliniku brněnské Masarykovy univerzity. Po obnovení olomoucké univerzity v roce 1948 přišel do hanácké metropole jako první přednosta zdejší chirurgické kliniky. Tento tvrdě pracující všestranně vzdělaný chirurg se stal jednou z nejvýznamnějších postav historie dnešní Fakultní nemocnice Olomouc, jeho nástupem byla zahájena éra moderní chirurgie v Olomouci. Většina jeho žáků se stala předními postavami chirurgických oborů v rámci olomoucké nemocnice i v dalších nemocnicích v oblasti střední Moravy. Rapantovou celoživotní chirurgickou láskou byly zhoubné nádory jícnu a žaludku. Především jícnu byla věnována většina jeho originálních prací. Dnešní 1. chirurgická klinika FNOL stále patří zejména v oblasti jícnové chirurgie ke špičkovým pracovištím v České republice.