Čím je krásná “Ta hezká” Ajshurja z Indie

Podruhé jsme se potkaly, když jsme s jednou Bethánskou sestrou navštívily Kathkarijskou vesnici. Před prahem chýše připravovala na malém ohýnku oběd pro svou maminku a dvě mladší sestry, slunce ostře svítilo. Ajshurja se na nás usmála, ale když jsem ji chtěla vyfotit, schovala se stydlivě před objektivem. Ve stínu domu odpočívala její maminka, staře vypadajcí drobná žena. Seděla na zemi, s amputovanou nohou. A s diagnozou HIV pozitivní. Do státu Maharštra přišla rodina teprve před rokem z indického státu Radžastánu, kde zůstal Ajshurjin otec. A tak se teď stala mladičká “Ta hezká” Ajshurja hlavou rodiny.
 
Zanedlouho jsem ji mohla vidět tančit při vystoupení na Dni žen. Její krásné dlouhé vlasy za ní vlály a na tváři jí tančil typický stydlivý, ale krásný úsměv. A pak už jsme se potkávaly pravidelně - na různých školeních v centru Bethánských sester, při výrobě náhrdelníků z korálků, při výrobě přírodní medicíny...

Ajshurja se musí postarat o svou nemocnou maminku a sestry a dělá pro to všechno, co může. Bohužel na chození do školy jí už čas nezbývá. Ajshurja zůstane nevzdělaná, negramotná. A tak její život pomalu obepíná bludný kruh chudoby a otrocké práce, která ji je už teď napořád předurčena. Nestačí, že je pilná a chytrá. Prostě se "špatně" narodila, a tak má "smůlu". Ale přesto, že se musí Ajshurja už takto mladá postarat o rodinu a uvědomuje si svou budoucnost, je veselá a uživá si naplno každý okamžik, kterým ji život obdaří. Ajshurja, “Ta hezká”, tím navíc je i krásná....

Markéta MUSILOVÁ (duben 2010)