SPOLEČNOST
DROBNÉ SAKRÁLNÍ PAMÁTKY NA MORAVĚ - Co vzkazují po letech smírčí kříže?
29. července 2009, 18:50, téma DROBNÉ SAKRÁLNÍ PAMÁTKY NA MORAVĚ, RNDr. František John, maresova@rej.czV našem novém seriálu vás spolu s odborníkem a zejména nadšencem panem doktorem Johnem seznámíme s historií zajímavou, byť leckdy neprávem opomíjenou. Drobné sakrální památky se na severní Moravě nacházejí hojně. Ať již to jsou smírčí kříže, boží muka, krucifixy či zvoničky. Vydejme se tedy na pouť po historii našich předků a jejich víry.
V prázdninovém čase budou mnozí na svých cestách míjet řadu drobných sakrálních památek.
Nejstaršími jsou tzv. smírčí kříže. Jde o kamenný kříž postavený nejčastěji na místě, kde se stal hrdelní zločin nebo neštěstí. Ve středověku bylo možno při trestání provinilců uplatnit systém tzv. smírčího práva, kdy byl provinilci uložen nějaký úkol, kterým odčinil svůj zločin. Takovým úkolem kromě vyrovnání s postiženou rodinou mohlo být i vytesání a vztyčení kamenného kříže na místě, kde byl zločin spáchán. Podobným symbolem je křížový kámen, což je kříž vytesaný do kamene a nemá tudíž klasický „křížový" obrys.
Smírčí kříže, zvané též cyrilometodějské, pocházejí většinou z 15.–17. století a představují doklad středověkého trestního práva – viník měl jako součást svého trestu povinnost postavit smírčí kříž.
Hrubě opracované kameny ve tvaru kříže bývají někdy nazývány také kříži cyrilometodějskými, pak se k jejich původu vztahují legendy o misii soluňských bratří. Podle místních legend je památkou na působení sv. Cyrila a Metoděje kříž v Dubicku.
Smírčí kříže, zvané též cyrilometodějské, pocházejí většinou z 15.–17. století a představují doklad středověkého trestního práva – viník měl jako součást svého trestu povinnost postavit smírčí kříž.
Hrubě opracované kameny ve tvaru kříže bývají někdy nazývány také kříži cyrilometodějskými, pak se k jejich původu vztahují legendy o misii soluňských bratří. Podle místních legend je památkou na působení sv. Cyrila a Metoděje kříž v Dubicku.
Věrozvěstové prý křtili v lesní studánce za obcí a pohanské modly pálili na poli zvaném „Na Pekle“, v Újezdě měl být zase pouze sv. Metoděj, a proto má kříž jen jedno rameno.
Pověsti vztahující se ke křížům v Rájci a ve Zvoli odkazují na bitvu mezi vojsky českého krále Jiřího z Poděbrad a černou rotou Matyáše Korvína, která se odehrála roku 1468. Ozbrojenci na straně Jiřího z Poděbrad doprovázeli konvoj, který měl z Čech zásobovat obléhanou posádku v Hradisku u Olomouce.

Mezí Zvolí a Rájcem však byli zastaveni. Přívrženci na straně Jiřího z Poděbrad v bitvě utrpěli velké ztráty. V prohrané bitvě byl raněn také vojevůdce Zdeněk Kostka z Postupic, který pak v Zábřeze na hradě skonal. Smírčí kříže dále najdeme v Doubravici, Moravičanech, Polici, Lukavici, Úsově a v lese Doubravě.
Tip pro zvídavé:
Společnost pro výzkum kamenných křížů při Městském muzeu v Aši má ve své centrální evidenci více než 2300 kamenných křížů na území celé České republiky.
S laskavým svolením http://rkfzabreh.rps.cz.
Sdílet na Facebooku
Upozornit známého
Tisknout
Nahoru
NÁZORY K ČLÁNKU
Tento článek dosud nikdo neokomentoval, přidejte svůj názor.
- Úvodní strana
- Společnost
- Kultura
- Sport
- Bleskovky
- Kulturní akce
- Katalog firem
- Polední menu
- Inzerce
- Skibusy
- Jízdní řády
- Tipy na výlet
- Ubytování
- Listárna
- Archiv
- Rejnoviny
- Reklama
VOLNÁ MÍSTA
►Svářeč, zámečník
Skoro jasno a