SPOLEČNOST
Fakultní nemocnici Olomouc se letos díky dotaci z EU podařilo zmodernizovat její bezfilmový provoz
29. října 2010, 00:00, téma NEMOCNICE, rejdakceOlomouc - Fakultní nemocnice Olomouc dokončuje v těchto dnech projekt, díky kterému v letošním roce zmodernizovala svůj bezfilmový provoz.
Lékařské snímky nemocnice pořizuje a archivuje v digitální podobě posledních 6 let, přičemž denně vznikají tisíce nových obrazových dokumentů, které se ukládají do elektronického systému. V rámci projektu „Zvýšení efektivity v oblasti diagnostických procesů“ se největšímu zdravotnickému zařízení v Olomouckém kraji podařilo dovybavit a zmodernizovat centrum pro zajištění bezpečnosti, dostupnosti, zpracování a vyhodnocování obrazové pacientské dokumentace. Na realizaci projektu získala nemocnice 25,5 milionu korun z Evropských strukturálních fondů, dalších 4,5 milionu korun investovala z vlastních zdrojů.
„Jde o investici, která opět významným způsobem zlepšuje podmínky pro fungování prakticky všech klinik a oddělení v nemocnici. Naši lékaři pracují s pacientskými snímky mnohokrát za den, často také srovnávají aktuálně pořízenou obrazovou dokumentaci s dřívějšími snímky z archivu. To vše potřebují mít k dispozici prakticky okamžitě, což jim nyní velkokapacitní systém ukládání obrazových dat umožňuje,“ popsal MUDr. Radomír Maráček, ředitel Fakultní nemocnice Olomouc.
V roce 2004 pořídila olomoucká fakultní nemocnice PACS (Picture Archiving and Communication System), tedy moderní systém pro správu a archivaci elektronických obrazových medicínských dat. Náklady na jeho pořízení byly tehdy více než 70 milionů korun. „Magnetická rezonance, počítačová tomografie, angiografie, ultrazvuky, PET/CT a některé další diagnostické přístroje pracují digitálně, proto byly bez větších problémů postupně napojeny do tohoto systému. Další rentgenové přístroje zakoupené v posledních šesti letech byly pořizovány už s možností přímé digitalizace, aby mohly být rovněž napojeny do systému PACS,“ uvedl prof. MUDr. Miroslav Heřman, Ph.D., přednosta Radiologické kliniky FNOL.
Klasické rentgenové snímky na filmové fólii tak od roku 2004 postupně ustoupily do pozadí a nahradilo je digitální snímkování. „Postupným napojováním jednotlivých digitálních technologií ovšem obrovsky narostl objem dat, která se denně ukládají a která je ze zákona nutné archivovat minimálně pět let. Například při vyšetření jednoho pacienta po vážné autonehodě jsou na CT přístroji zhotoveny až tři tisíce snímků. Původní systémové řešení archivace už přestalo vyhovovat současným požadavkům na kvalitu a dostupnost informací a bylo nutné provést jeho modernizaci,“ vysvětlil prof. Heřman.
Největší část financí, které byly na projekt vyčleněny, směřovala do softwarového vybavení pro ovládání celého systému a samozřejmě také do navýšení jeho paměťové kapacity. „Bylo nutné zvýšit kapacitu datového úložiště. Digitální snímky se sice před ukládáním do elektronického archivu komprimují, přesto je v současné době zaplněna kapacita asi 13 500 gigabytů (13,5 TB - terabytů). Každý měsíc navíc toto číslo narůstá o dalších 700 GB,“ popsal Ing. Jiří Marek, manažer informačních systémů FNOL.
Původní kapacita systému PACS při jeho zavedení v olomoucké nemocnici před šesti lety byla 4,5 TB, díky projektu může teď nemocnice volně rozšiřovat současné datové úložiště pro obrazovou dokumentaci až do kapacity 120 TB. „Klasické rentgenové snímky se tak už nyní používají pouze na rentgenovém pracovišti na neurologii. Tvoří ale jen nepatrný zlomek všech vyšetření,“ konstatoval prof. Heřman.
Podle jeho slov se díky projektu výrazně zlepšily podmínky pro využití systému PACS v klinické praxi. „Na rychlosti zobrazení při hledání v elektronickém archivu je to výrazně poznat. Snímky zhotovené v posledním roce jsou k dispozici během několika vteřin. Pokud chtějí lékaři porovnat aktuální snímek pacienta s dřívějším vyšetřením, dohledají data v systému během několika minut. A tato doba se ještě zkrátí po převedení všech starších dat do nového systému. Mnohem lepší podmínky mají nyní i v případech, kdy je třeba konzultovat akutní vyšetření například o víkendu. Mohou se do systému, samozřejmě s pomocí bezpečnostního kódování, rychle připojit ze svého počítače z jakéhokoliv místa s přístupem k internetu,“ doplnil prof. Heřman.
Nemocnice v loňském roce úspěšně dokončila projekty modernizace a dovybavení onkologického a traumatologického centra, které byly rovněž realizovány s pomocí prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie. V letošní roce uspěla s dalšími třemi projekty, jedním z nich je právě „Zvýšení efektivity v oblasti diagnostických procesů“. Celkově bylo na tento projekt vyčleněno 30 milionů korun, přičemž 85 % částky pochází ze zdrojů Evropského fondu pro regionální rozvoj a 15 % z vlastních zdrojů Fakultní nemocnice Olomouc.
„Jde o investici, která opět významným způsobem zlepšuje podmínky pro fungování prakticky všech klinik a oddělení v nemocnici. Naši lékaři pracují s pacientskými snímky mnohokrát za den, často také srovnávají aktuálně pořízenou obrazovou dokumentaci s dřívějšími snímky z archivu. To vše potřebují mít k dispozici prakticky okamžitě, což jim nyní velkokapacitní systém ukládání obrazových dat umožňuje,“ popsal MUDr. Radomír Maráček, ředitel Fakultní nemocnice Olomouc.
V roce 2004 pořídila olomoucká fakultní nemocnice PACS (Picture Archiving and Communication System), tedy moderní systém pro správu a archivaci elektronických obrazových medicínských dat. Náklady na jeho pořízení byly tehdy více než 70 milionů korun. „Magnetická rezonance, počítačová tomografie, angiografie, ultrazvuky, PET/CT a některé další diagnostické přístroje pracují digitálně, proto byly bez větších problémů postupně napojeny do tohoto systému. Další rentgenové přístroje zakoupené v posledních šesti letech byly pořizovány už s možností přímé digitalizace, aby mohly být rovněž napojeny do systému PACS,“ uvedl prof. MUDr. Miroslav Heřman, Ph.D., přednosta Radiologické kliniky FNOL.
Klasické rentgenové snímky na filmové fólii tak od roku 2004 postupně ustoupily do pozadí a nahradilo je digitální snímkování. „Postupným napojováním jednotlivých digitálních technologií ovšem obrovsky narostl objem dat, která se denně ukládají a která je ze zákona nutné archivovat minimálně pět let. Například při vyšetření jednoho pacienta po vážné autonehodě jsou na CT přístroji zhotoveny až tři tisíce snímků. Původní systémové řešení archivace už přestalo vyhovovat současným požadavkům na kvalitu a dostupnost informací a bylo nutné provést jeho modernizaci,“ vysvětlil prof. Heřman.
Největší část financí, které byly na projekt vyčleněny, směřovala do softwarového vybavení pro ovládání celého systému a samozřejmě také do navýšení jeho paměťové kapacity. „Bylo nutné zvýšit kapacitu datového úložiště. Digitální snímky se sice před ukládáním do elektronického archivu komprimují, přesto je v současné době zaplněna kapacita asi 13 500 gigabytů (13,5 TB - terabytů). Každý měsíc navíc toto číslo narůstá o dalších 700 GB,“ popsal Ing. Jiří Marek, manažer informačních systémů FNOL.
Původní kapacita systému PACS při jeho zavedení v olomoucké nemocnici před šesti lety byla 4,5 TB, díky projektu může teď nemocnice volně rozšiřovat současné datové úložiště pro obrazovou dokumentaci až do kapacity 120 TB. „Klasické rentgenové snímky se tak už nyní používají pouze na rentgenovém pracovišti na neurologii. Tvoří ale jen nepatrný zlomek všech vyšetření,“ konstatoval prof. Heřman.
Podle jeho slov se díky projektu výrazně zlepšily podmínky pro využití systému PACS v klinické praxi. „Na rychlosti zobrazení při hledání v elektronickém archivu je to výrazně poznat. Snímky zhotovené v posledním roce jsou k dispozici během několika vteřin. Pokud chtějí lékaři porovnat aktuální snímek pacienta s dřívějším vyšetřením, dohledají data v systému během několika minut. A tato doba se ještě zkrátí po převedení všech starších dat do nového systému. Mnohem lepší podmínky mají nyní i v případech, kdy je třeba konzultovat akutní vyšetření například o víkendu. Mohou se do systému, samozřejmě s pomocí bezpečnostního kódování, rychle připojit ze svého počítače z jakéhokoliv místa s přístupem k internetu,“ doplnil prof. Heřman.
Nemocnice v loňském roce úspěšně dokončila projekty modernizace a dovybavení onkologického a traumatologického centra, které byly rovněž realizovány s pomocí prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie. V letošní roce uspěla s dalšími třemi projekty, jedním z nich je právě „Zvýšení efektivity v oblasti diagnostických procesů“. Celkově bylo na tento projekt vyčleněno 30 milionů korun, přičemž 85 % částky pochází ze zdrojů Evropského fondu pro regionální rozvoj a 15 % z vlastních zdrojů Fakultní nemocnice Olomouc.
Na stejné téma
Zranění z Ruska si hokejista Martin Růžička léčí v Olomouci, 10. srpna 2011
Pacienti s nosními obtížemi mají ve FN Olomouc k dispozici specializovanou rinologickou poradnu, 20. července 2011
Nemocnice zavedla moderní systém pro výdej stravy, umožňuje udržování teploty pokrmů i těsně před výdejem, 9. března 2011
Martin Tesařík píše ministrovi, chce řešení situace ve fakultní nemocnici, 12. ledna 2011
Pacienti s nosními obtížemi mají ve FN Olomouc k dispozici specializovanou rinologickou poradnu, 20. července 2011
Nemocnice zavedla moderní systém pro výdej stravy, umožňuje udržování teploty pokrmů i těsně před výdejem, 9. března 2011
Martin Tesařík píše ministrovi, chce řešení situace ve fakultní nemocnici, 12. ledna 2011
Sdílet na Facebooku
Upozornit známého
Tisknout
Nahoru
NÁZORY K ČLÁNKU
Tento článek dosud nikdo neokomentoval, přidejte svůj názor.
- Úvodní strana
- Společnost
- Kultura
- Sport
- Bleskovky
- Kulturní akce
- Katalog firem
- Polední menu
- Inzerce
- Skibusy
- Jízdní řády
- Tipy na výlet
- Ubytování
- Listárna
- Archiv
- Rejnoviny
- Reklama
VOLNÁ MÍSTA
►Svářeč, zámečník
Skoro jasno a