HISTORICKÉ BUDOVY OLOMOUCE - Jak žije arcibiskup?

Rezidence se nachází na Wurmově ulici, kde jsou i další historicky cenné objekty. Arcibiskupský palác je však největší palácovou stavbou na Předhradí ve Wurmově ulici.
 

Výřez z dobové kolorované fotografie města Olomouc, někdy kolem let 1915-1920.


 

Palác je dlouhý 85 metrů  a jeho vnitřní trakt i nádvoří je skryt před zraky chodců. Má poměrně nově upravený střední rizalit, který je zakončený výraznou úpravou střechy, vížkou a sochou sv. Václava.
 

Objekt je hodnotný i pro svůj hojně zdobený interiér. Již v roce 1685 nechal biskup Karel z Lichtenštejnu-Castellcornu vyzdobit palác štukem od B. Fontany a nástěnými malbami od I. Montiho a C.Tencally. Když se po roce  1777 stalo olomoucké biskupství arcibiskupstvím, nechal arcibiskup Maxmilián Sommerau palác zmodernizovat. Další modernizace proběhla v letech 1837-1853 a poté po požáru v roce 1904.
 

V Olomouci sídlili biskupové a později arcbiskupové řadu staletí. Dle tradice olomoucký biskupský stolec svým obnovením roku 1063 navázal na moravsko-panonskou církevní provincii, tedy na arcibiskupský stolec svatého Metoděje, existující v letech 880–885. Metodějovým nástupcem byl biskup Wiching, který roku 890 z Velké Moravy odešel.
 

Není tedy divu, že po sobě zanechaly do dnešních dní řadu  krásných staveb a že ovlivilnily na dlouhá léta život Olomouce. Vedle krásného arcibiskupského paláce se nachází další palácové stavby, které sice dneš již většinou nepatří k biskupství, byly s ním však dřívy nerozlučně spjaty. První stavbou na ulici Wurmova je bývalý vikářský dům, dvě bývalé kanovnické rezidence a za arcibiskupským palácem

pak další kanovnická rezidence.

Dnes ale k arcibiskupství patří budova naproti paláci. Je to budova Kurie Arcibiskupství olomouckého, která se nachází na Biskupském náměstí. 

Arcibiskupská konzistor je budova z let 1681-1682. Přestavbu v roce 1906 měl pod palcem J. Hublík, který jí vtiskl  secesní nádech. 

Ve dvoře přístupném z Wurmovy ulice jsou dodnes kočárové remízy, v nichž stávaly tři pověstné arcibiskupské kočáry.



Další důležitou stavbou je arcibiskupská knihovna.
Knižní fond Arcibiskupské knihovny v Olomouci obsahuje českou a cizojazyčnou literaturu hlavně z posledních dvou století, především literaturu náboženskou a teologickou, dále díla z oboru historie, umění, vlastivědy.

Nechybí ani české a zahraniční všeobecné i odborné encyklopedie, jazykové slovníky, obrazové publikace, časopisy a knihy krásné literatury zejména křesťansky zaměřené.

V knihovně jsou uchovány katalogy kněžstva olomoucké arcidiecéze od roku 1840 a v neúplnosti i katalogy jiných diecézí. Důležitý dokument je  Acta curie archiepiscopalis Olomucensis.

 

Významnou součástí panství olomouckých biskupů a později i arcibiskupů byla Kroměříž, kde měli letní sídlo a dlouhou dobu též centrum správy arcibiskupských statků. Olomoučtí biskupové pro potřebu svou a za reprezentativním účelem v Kroměříži vybudovali nejprve hrad, který byl později renesančně a barokně přestavěn na dnešní Arcibiskupský zámek. K němu patřily odedávna dvě zahrady  - Květná a k zámku přiléhající Podzámecká zahrada.

Květná zahrada je místem upraveným podle barokního vzoru, je zde barokní rotunda  s umělými grottami a výjevy z antické mytologie, návštěvníky uchvacuje důmyslná sestava vodotrysků. Zajímavé je, že tehdejší barokní zákaz zobrazování pohanských božstev porušují kromě maleb uvnitř rotundy i sochy umístěné v zahradě. Další zajímavostí je pak to, že sochy jsou umístěny ve 244 metrů dlouhé kolonádě, která je svou délkou nejdelší kolonádou v ČR.  V Kroměříži byla též biskupská sýpka, mincovna (nyní je zde muzeum mincovnictví na Moravě) a vinné sklepy, které fungují dodnes.

Čtěte také TIP NA CYKLOVÝLET - Kroměříž a její historické  památky