HISTORICKÉ BUDOVY OLOMOUCE - Císařské kino

Promítání zvukových filmů se brzy stalo v Olomouci tradicí. A kromě kina Edison se tato kulturní kratochvíle rozšířila i do menších obcí v okolí Olomouce. Například v Senici na Hané měli své první kino, tehdy ještě němé, již v roce 1927.  Tehdy  získal příslušnou licenci senický Orel. K opravdovému rozkvětu tohoto umění však došlo až se zvukovým filmem, který byl promítán v senickém orelském kině Edison 2. února 1931. Budova senického Edisona neměla sice s olomouckým nic společného, ale místním se tak zalíbila budova biografu v Olomouci, že stejně pojmenovali i svůj nový kulturní svatostánek.
 

Samotná historie pohyblivých obrázků v Olomouci je však daleko starší. Začala se psát již roku   1896, přesněji 18. listopadu. Tehdy  totiž návštěvníci varietního představení v sále hotelu U Zlaté hrušky, dnes bychom ho našli v Riegrově ulici číslo 15, dříve se ulice jmenovala Litovelská, zhlédli i první veřejné promítání na vynálezu slovutného Edisona. Majitel variété Edmund Oeser  si totiž obstaral první olomoucký kinematograph.

Promítalo se soukromě i veřejně i jinde, v hotelu Lauer na Horním náměstí, v sále hotelu Pietsch na Dolním, U Dřevěného zvonu,  v městské Redutě. A když bylo v září  1907 otevřeno v Praze první stálé kino, za půl roku ho následoval biograf v Olomouci a  představení "Stálého kinematografického divadla" v Olomouci se uskutečnilo 22. dubna 1908 v sále Edelmannova paláce na Horním náměstí č. 5 . 

Brzy se začala stavět kina větší i menší a tento druh kultury začal vynášet. Kino Edison zahájilo svou činnost 25. října 1913 a od začátku si kladlo za cíl konkurovat tehdejším kinosálům Uranie, Central  či pozdějšímu Apollu.