Horní lán v roce 1400 před Kristem? Barevné domy, oholení muži, krásné ženy

Sobota, 25.3.2017

Horní lán dnes zní jako synonymum nákupů a obchodu. Tato část Olomouce na pomezí čtvrtí Nové Ulice a Slavonína je velkou obchodní zónou. Před několika tisíci lety ale byla také jedním z nejoblíbenějších sídlišť v Olomouci a okolí. Archeologové odsud za posledních dvacet let vyzdvihli ohromné množství archeologických nálezů a především informací.

Horní lán měli naši předkové v oblibě už v mladší době kamenné před sedmi tisíci lety, a zájem o tuto lokalitu trval prakticky bez přerušení až do dob Velkomoravské říše, kdy zde fungovalo veliké a bohatě vybavené pohřebiště. 

Muži se holili, ženy zdobily, a společně bydleli v barevných domech

Na Horním lánu se podle archeologů vystřídalo v průběhu šesti tisíc let asi deset různých kultur. Velmi zajímavé bylo například obrovské sídliště v polovině druhého tisíciletí před naším letopočtem. Ve střední době bronzové zde spokojeně bydleli lidé tzv. dunajské mohylové kultury, a evidentně se jim tady nežilo špatně. Archeologové našli výborně zachované stopy po velkých domech z té doby, ve kterých žily celé početné rodiny. "Jednalo se o desítky domů nadzemní sloupové konstrukce. Nálezy zde byly skutečně unikátní, protože se podařilo najít i vnitřní výbavu těchto domů," uvedla na nedávné souhrnné přednášce archeoložka Pavlína Kalábková. Mimochodem, tyto domy byly už velmi kvalitní stavby, stavitelé byli technologicky na výši. Základem byla spolehlivá konstrukce z kmenů, sloupů a trámů včetně složitých krovů, stěny mezi sloupy byly vypletené proutím a zaplněné vypálenou hlínou. "V domech měli lidé například tkalcovský stav, z něj byla dochovaná kamenná závaží, která vypínala osnovu. Našla se keramická pícka i vystavené hotové keramické nádoby. Ukázalo se, že domy neměly jen holou konstrukci z kmenů, proutí a hlíny, ale byly i ozdobené vypálenými mazanicovými ornamenty," doplnila Pavlína Kalábková s tím, že ony ornamenty, vytvořené z vypálené hlíny, bývaly i barevné - na vykopaných nálezech se části těchto barev dochovaly. "Používali na ně červenou, bílou, popřípadě žlutou barvu, tedy barvy v té době dostupné," dodala archeoložka. Na vesnici na Horním lánu tedy musel být v době bronzové docela hezký pohled. 

Lidé na sídlišti museli být velmi šikovní a byli mezi nimi specializovaní řemeslníci, vyráběli nejen textil a keramiku, ale například i různé bronzové předměty. Našli se zde kadluby, tedy formy na odlévání bronzových jehlic, břitev a dalších nástrojů. Z toho je tedy zřejmé, že tak, jako se ženy zdobily jehlicemi, zdejší muži zase používali bronzové břitvy na holení. Na sídlišti vznikaly šperky, ale také bronzové dýky a další zbraně. 

Bezhlavý bojovník

Převapením pro archeology byl nález dvou zajímavých hrobů. Na hrobech je zvláštní už to, že se nacházely na sídlišti a nikoliv na odděleném pohřebišti. Překvapivý byl ale i jejich obsah. Hrob muže obsahoval milodary v podobě sekeromlatu a náhrdelníku z jantaru, neobsahoval ale jednu podstatnou věc, a to lebku zemřelého. Byl to tedy pravděpodobně bojovník, jehož lebka musela být z nějakého důvodu pohřbena jinde. Ve druhém hrobě ležela žena se dvěma zlatými ozdobami ve tvaru spirály, jantarovým náhrdelníkem s velkou perlou uprostřed a bronzovou ozdobnou jehlici na spínání šatů. "Jantar tady v té době nebyl zas tak běžnou surovinou, nálezy tedy svědčí o tom, že tito lidé museli mít kontakty s Pobaltím," uvedla Pavlína Kalábková. Zmíněný sekeromlat uherského typu byl zase dokladem o vztahu k jádru dunajské kutury někde na území dnešního Maďarska.

Jak vidno, někdy v době kolem roku 1400 až 1300 před naším letopočtem to na Horním lánu opravdu žilo, a lidé se tady určitě neměli špatně. Víceméně totéž platilo o Horním lánu i v období jiných pravěkých kultur a to až do již zmíněného období velkomoravského. Zkuste si tedy na to někdy vzpomenout, třeba až pojedete z obchodního centra s plným nákupním vozíkem k zaparkovanému autu. 

Ilustrace a snímky z knihy Archeologická zrcadlení, Olomouc 2001; tabulka s typickými výrobky: pf.ujep.cz 

 

 

Fotogalerie: 
Autor: 
(mb)