Hradská brána odkrývá další okna z minulosti. Ukázala i stopy dávných kočárů

Sobota, 20.5.2017

Století za stoletím zpět do minulosti cestují archeologové a jejich tým, kteří odkrývají Hradskou bránu a její okolí na třídě 1. máje v Olomouci. Skála, na níž brána stojí, včetně stop po starodávných povozech, či krásná historická dlažba, se po dlouhém spánku opět vynořily na denní světlo. Středověká brána, jejíž základy jsou teď už jasně patrné i neškolenému oku kolemjdoucích, byla od poloviny 13. století vyústěním jedné z hlavních komunikačních tepen Olomouce.

Poměrně krátce po zahájení archeologickému výzkumu se objevily základy hradebních zdí. Brána, zprvu dřevěná a posléze kamenná věžovitá stavba, vznikla někdy v polovině 13. století a její bourání začalo teprve roku 1876. Archeologové pod vedením Richarda Zatloukala už předem s bránou počítali a důkladně se na ni připravili. Vycházeli především ze srovnání dnešních map a dobových plánů pevnosti Olomouc, získaných v Rakouském státním archívu – Válečném archívu ve Vídni. Z nejvhodnějších pevnostních plánů a digitální katastrální mapy současného stavu byly provedeny soutisky, na kterých je Hradská brána zobrazena. Na soutisku plánu z roku 1644 a současného jsou dobře patrné dvě rovnoběžné podlouhlé základové patky brány (u písmene „E“) orientovaných ve směru východ‑západ. Na soutisku s plánem z roku 1742 je vidět Hradská brána, obklopená barokním pevnostním zdivem.

Poslední nálezy potvrzují, že brána stojí na skalnatém základě, respektive že její základy byly zahloubeny do výseku ve skále. Přímo v průjezdu branou nebyla na zemi položena dlažba, ale právě onen skalní výběžek. Na jeho povrchu jsou dnes díky tomu jasně patrné vyjeté koleje od bezpočtu povozů a kočárů, které tudy za staletí projely. Jinde už ale dlažba byla, což je vidět na několikametrovém kousku odkryté komunikace, vydlážděné lomovým kamenem. V zemi se už našly také mince a různé úlomnky keramiky. 

Archeologové dál pracují jak na místě brány, tak i dále směrem k centru města. Na místě by měli být i během celého června.

Otázkou nyní je, co bude s krásně odkrytými základy brány a dalšími nálezy i s novými informacemi z dávné historie města. Samy základy by se určitě neměly ničit, měly by zůstat pod novou komunikací. Bude ale možné nějak pro další generace zvýraznit místo, kde důležitá brána stávala? Kromě klasických informačních tabulí či zvýraznění dlažby, s čímž se v projektu nejspíš nepočítá, je ve hře také zpracování virtuálního 3D modelu.  

Hradská brána změnila fungování Předhradí

Olomoucký hrad a Předhradí, tedy lokalita vymezená přibližně katedrálou svatého Václava, souborem kanovnických domů v ulicích Křížkovského a Wurmova a křižovatkou ulic Univerzitní, Denisova a náměstí Republiky, je fakticky nejstarší částí Olomouce.  V těchto místech se odehrávala jak velkomoravská mocenská a duchovní politika, tak i rané dějiny přemyslovského českého státu. Když pak v polovině 13. století vzniklo západně odsud královské město Olomouc, dotklo se to výrazně i podoby Předhradí. Na jeho východní straně byla založena Hradská brána, kterou procházela hlavní cesta, dnešní ulice 1. máje, přes Předhradí do města. Cesta byla zahloubena, takže dnešní ulice je níže než původní terén.

Hradská brána postupně převzala úlohu hlavní a po polovině 14. století zřejmě jediné východní brány, i když do této doby v tomto prostoru spolu koexistovaly čtyři více či méně funkční brány. Původní hlavní brána do hradu Olomouc stála při ústí Mlčochovy ulice na Václavské náměstí a zanikla ve 14. století, což nejspíše souviselo s celkovou rekonstrukcí opevnění v lucemburském období.

Předhradí je lokalita mimořádného celostátního významu  

Olomoucké Předhradí, rozkládající se na takzvaném Petrském návrší patří k historicky nejvýznamnějším částem města. V pravěku se na této výrazné výšinné poloze rozkládalo sídliště z několika období eneolitu, opevněné sídliště ze starší doby bronzové, kde by moho dojít k odkrytí pozůstatků domu starého kolem tři a půl tisíce let, který se dá tušit z loňské sondy a nálezy ze závěru doby bronzové a halštatu. V raném středověku vzrůstá význam místa, v době Velké Moravy zde bylo situováno jedno z ústředních hradišť tohoto státního útvaru. Po zániku Velké Moravy zde osídlení pokračovalo i nadále. Olomouc se stává centrem moci s hradem olomouckých přemyslovských knížat s akropolí na Václavském návrší (hrad zmiňován kronikářem Kosmou k roku 1055). Předhradí, jako méně opevněná a spíše hospodářská součást hradu, se vytváří na Petrském návrší, kde bylo u kostela sv. Petra roku 1063 obnoveno moravské biskupství. Samotná ulice 1. máje byla součástí osídleného prostoru raně středověkého hradu. Po vzniku města Olomouce a vydělení samostatného vrcholně středověkého kamenného olomouckého hradu na Václavském návrší, sloužila od 13. století jako komunikační trasa ve směru k Hradské bráně. ... Kontinuální osídlení v tomto prostoru pokračovalo i po vzniku vrcholně středověkého královského města Olomouc a Předhradí je spojováno zejména s církevním prostředím (církevní instituce, kanovnické domy a podobně) a osídleno je až do současnosti. Vzhledem k úzké vazbě na ústřední moc raně středověkého Českého státu je tak areál olomouckého Předhradí lokalitou mimořádného celorepublikového významu a je třeba věnovat zvýšenou pozornost každé stavební činnosti, vyvolávající potřebu archeologického výzkumu.

(Závěrečná část textu je převzata ze zprávy Národního památkového ústavu.)

Foto: Olomoucký Rej a NPÚ Olomouc

Fotogalerie: 
Autor: 
(mb)