Za opravu orloje 500 zlatých, dva dobré koně a bydlení u hradeb. Střípky z dějin Olomouce

Sobota, 5.5.2018

Olomoucký orloj, to je fenomén, plný zajímavostí i záhad. Na našich stránkách jsme psali o tajemství jeho vzniku v době husitských válek i o tom, že se na jeho novodobé výzdobě podílel slavný sochař Olbram Zoubek. V historii orloje, dlouhé skoro šest století, se ale objevují i jiná slavná jména. Speciální olomoucký archivní web www.archivy.olomouc.eu nyní zveřejnil první díl souboru nejstarších dokumentů z historie orloje, mimo jiné o zásahu slavného astronoma a matematika Paula Fabricia v roce 1574.

Mezi dokumenty najdeme například zprávu renesančního humanisty Štěpána Taurina o orloji z roku 1519 ("orloj ... byl zhotoven s několika podivuhodnými pohyblivými znameními, cizí kupci, kteří prošli velikou částí světa, jej slavnostně přisuzují toliko Olomouci."), legendy o vzniku astronomických hodin či právě sérii dokumentů, zachycující opravu orloje v 70. letech 16. století. Hlavní postavou v tomto ohledu byl věhlasný matematik a astronom (a krom toho i botanik či kartograf) Paulus Fabricius. Radní po neúspěchu jednání s jiným astronomem Tadeášem Hájkem z Hájku oslovili císařského astronoma Fabricia, a uzavřeli s ním smlouvu. V ní stojí, co musí Fabricius udělat a co mu za to město poskytne. „Pan doktor Paul Fabricius má být zčásti nápomocen hodináři města Olomouce a k jeho hodinovému stroji má zhotovit tři kotouče: Za prvé matrici k astrolábu, na níž mají být co nejlepším způsobem vyryty nezbytné a více než obecně užívané kruhy a mapa zemské říše až po obratník Kozoroha…“  Fabricius za to dostane odměnu ve výši 500 zlatých rýnských, přičemž polovinu obdržel ještě před započetím díla jako zálohu. K tomu mu radní slíbili proplatit náklady na cestu z Vídně a poskytnout dva koně. Po dobu pobytu v Olomouci prosil matematik o poskytnutí bydlení. V dopise ze 4. dubna 1574 píše Fabricius purkmistrovi, rychtáři a radním, že až přijede do města, potřeboval by zde mít nějaké bydlení. „A kdyby to tak mohlo být, že až přijedu do Olomouce, abych měl vlastní pokoj – když by se nenacházel zcela blízko, nijak by mi na tom nezáleželo. Tak by mi to bylo milé. Při hradební zdi má pan Meepeck dům, ten je v každém čase uprázdněný. Byl bych s ním zcela spokojen,“ píše v listě špičkový učenec Fabricius. Dohoda s olomouckými konšely byla naplněna a po zásahu Paula Fabricia v Olomouci zůstala skvělá práce, mimo jiné i unikátní planisféra s největším známým astrolábem o průměru skoro 1,5 metru.

Ačkoliv je přesné datum vybudování olomouckého orloje neznámé, historici se shodují v tom, že pravděpodobně pochází z 15. století a je podobně starý či jen o málo mladší než orloj v Praze (1410). Zajímavé je, že v Olomouci v době husitských válek bydlel několik let někdejší rektor pražské univerzity Mistr Jan Šindel, který byl autorem matematických výpočtů pro pražský orloj.

Nová kapitola archivního webu je na adrese https://archivy.olomouc.eu/archivy/22402. Na první díl dokumentů o dějinách orloje naváže v červnu druhé a v červenci třetí pokračování.

Olomoucký archivní web zobrazuje v digitalizované podobě vzácné archiválie se vztahem k městu Olomouci. Na webu je v tuto chvíli už dvacet kapitol, věnovaných nejstarším listinám, například svolení krále Přemysla Otakara II. se stavbou radnice, i kuriozitám, jako byla třeba kauza vraha a gangstera Martina Leciána. U latinských a německých dokumentů jsou přepisy do českého jazyka. Badatel zde najde i odkazy na archivy, kde originály dokumentů jsou. Nejstarší dokumenty se týkají založení biskupství v roce 1063, nejmladší poválečných návštěv prezidenta Edvarda Beneše a ministra zahraničí Jana Masaryka. S radnicí na přípravě webu spolupracuje historik Jiří Fiala.

 

Fotogalerie: 
Autor: 
(mb)