Co skrývá tajemná jeskyně u Olomouce? Památku na dávné odvážlivce

Neděle, 24.5.2020

Jeskyně u Olomouce? A která? Trochu zkušenější lidi napadne po chvíli přemýšlení odpovcěď – přece Javoříčské a Mladečské jeskyně. Jenže kousek od Olomouce je ještě nejméně jedna docela rozsáhlá podzemní prostora, a to o dost blíž k městu. Má to jen jeden háček; byť se ten kus podzemního světa opravdu jmenuje jeskyně, ve skutečnosti to je dávno opuštěná štola.

Když se dnes někdo odhodlá do Šifrové jeskyně, jak se tento fascinující útvar jmenuje, vstoupit, musí se hodně sehnout. Zvenčí by člověk řekl, že to je spíš vstup do brlohu nějakého většího zvířete, třeba medvěda… kdyby tady na kraji Nízkého Jeseníku nějací medvědi žili. Jenže medvědi tu teď naštěstí nejsou a tohle fakt není brloh. Když tady někdy v 18. a 19. století let místní odvážlivci den co den tahali ven z nitra hory metráky kvalitní prvotřídní břidlice, byl vstupní prostor rozhodně vyšší. Jenže desetiletí nezájmu dovolily přírodě, aby vchod výrazně zmenšila postupným zanášením zeminou. Vstup do štoly je totiž v dost prudkém svahu, a je jasné, že jakákoliv hlína nad vchodem je ochotná při delším a prudším dešti pomalu sestupovat dolů k ústí chodby. Naštěstí tam té hlíny už moc není, protože celý svah tvoří především odhalené břidlicové desky, mezi nimiž roste pár odvážných buků, bříz a trsů kapradin.

Zpět ke vstupu. Pokud překonáme prvních pár kroků, kde si leckdo vzpomene na batolecí věk a způsob pohybu, najednou se před námi otevře původní rozměr důlního díla. Strop se rychle zvedá, na některých místech dosahuje odhadem až pěti metrů výšky. Hlavní chodba vede rovně a mírně klesá, Z ní odbočují dvě vedlejší větve na pravou stranu. Vzhledem k tomu, že jsme skutečně v břidlicové štole a nikoliv v přírodní vápencové jeskyni, marně bychom zde hledali krápníky. Místo nich je ale velmi působivě členitý strop i stěny. Tvoří je totiž destičky břidlice, místy pak celé skoro dokonale rovné a hladké plotny. Pozornější pohled na mokrou zem odhaluje, že zde kdysi musela být vytvořena nějaká dráha. V pravidelných rozestupech jsou vidět zbytky opracovaných kulatin, po nichž se zřejmě daly posunovat vozíky s natěženou horninou. Uvnitř jsou na některých místech vyskládané stěny z nalámané břidlice, nejspíš kvůli zpevnění stěn štoly. Jen geologové ví, jak pevné a stabilní ty stěny jsou… Z břidlice jsou i zpevnění a opěrné zídky venku, v divokém údolí okolo potůčku, který teče shora od silnice na Jívovou dolů k Bělkovicím. Je vidět, že dávní těžaři se snažili, aby zdejší krajinu upravili co nejvíce ke svým účelům.

Pokud se vám podaří do Šifrové jeskyně vstoupit během jarních či letních měsíců, budete zde zažívat dokonalou samotu. Kromě pár pavouků a nějaké té můry není v podzemním království kromě vás ani živáčka. Pokud byste ale stejnými prostorami procházeli v zimě, je to jiné. Podle odborníků zde přečkává neoblíbené mrazivé období v pohodlné stálé teplotě a vlhkosti asi deset druhů netopýrů. Právě kvůli jejich ochraně bývala kovová branka u vstupu do útrob země uzamčená. Nyní je ale otevřená.

V jeskyni o celkové délce okolo sto padesát metrů zažijete zvláštní pocity. Můžete si uvědomit, jak odvážní museli být naši předkové, kteří tady asi od 18. století těžili břidlici. Důlní díla na těžbu tohoto nerostu nacházíme na mnohem rozsáhlejším území Nízkého Jeseníku, tato štola je ale neblíže Olomouci. Byť se laikovi zdá, že břidlice je všude dost, odborníci říkají, že jen malá část z ní má ty parametry, které potřebují stavebníci pro její využití na střešní krytinu a další funkce na stavbách. Štoly vznikaly na místech, kde byla právě tato břidlice přesně požadovaných parametrů, především schopnosti být štípána na velmi tenké a přitom stále pevné desky a pláty. Dnes je preferována těžba povrchová, každý zná břidlicové lomy, které ostatně nedaleko odsud, třeba za Jívovou v údolí Bystřice, potkáváme. Doly a štoly v úbočích břidlicových hor kutali vesměs naši bývalí němečtí sousedé, a když byli po válce odsunuti, skončilo i užívání těchto štol.

Podzemních prostor, vytvořených člověkem, je nedaleko Olomouce více. Nemusí jít jen o těžbu břidlice. Těžilo se zde třeba i zlato, o čemž svědčí například štoly u Hluboček a název lokality Zlatý důl poblíž Lošova. Zkrátka, naši předkové byli daleko všestrannější, odvážnější a podnikavější, než si mnozí z nás dnes myslí… Stovky metrů podzemních chodeb jsou toho jasným důkazem.

Zdroj informací o těžbě břidlice: https://slon.diamo.cz/hpvt/2003/sekce_t/T10%20Strohalm.htm

Fotogalerie: 
Autor: 
(MB)