Tunguská kosmická exploze zářila i nad Olomoucí. Záhadu stále nikdo nerozluštil

Středa, 30.12.2020

Asi v 7 hodin ráno dne 30. června 1908 došlo nad středosibiřským lesem v oblasti řeky Podkamenná Tunguska k fascinující a dosud nevysvětlené události. Očití svědkové, kočovní lovci z národa Evenků, viděli letět ohromnou žhavou hmotu. Slyšeli hřmění a velmi silný rachot. Těsně před tím, než neznámé těleso dopadlo na zem, došlo k mohutné explozi. Stalo se tak tisíce kilometrů od hustě obydlených oblastí. Proto se tehdy události nevěnovali žádní vědci a ve světě o ní nikdo nevěděl. Přesto ji ale svět pocítil. Seismickou vlnu podobnou zemětřesení zaznamenaly měřící stanice na celé zeměkouli. V celém Rusku, Evropě a severní Americe bylo po několik nocí vidět zvláštní světelné úkazy. Nebe tenkrát barevně zářilo i nad Olomoucí.

Ohledně původu události existuje i dnes řada hypotéz od pádu meteoritu přes antihmotu až po mimozemskou kosmickou loď. Není naším cílem je rozebírat a posuzovat, tomu se věnují na celém světě stovky autorů a tisíce textů. Pro nás je zajímavé, že o průvodních jevech události, vzdálené více než šest tisíc kilometrů, referovaly i noviny v Olomouci. Výbuch neznámého tělesa nad dalekou Sibiří totiž dokázal rozzářit noční oblohu i nad střední Moravou. Nikdo tehdy přitom neznal příčinu záhadného jevu.

Žlutavé, rudé i zelené světlo na nočním nebi

„Zvláštní zjev atmosférický, který bylo možno pozorovat 30. tohoto měsíce večer na severním nebi, kde po západu slunce ještě dlouho hořelo žlutavé světlo, vysvětluje se nyní jako severní záře, protože oznámeny byly četné poruchy v drátech telegrafických. Forma této severní záře byla ale poněkud odchylná od té, jakou někdy vídáváme i u nás,“ napsaly 5. července 1908 olomoucké Selské listy.

 „…velmi silné žlutavé světlo, které se sunulo za sluncem, bylo tak silné, že bylo lze čísti i bez umělého světla. Úkaz ten nebyl dosud vědecky vysvětlen. Je pouze známo, že byl způsoben velmi vysokým slunečním odrazem ve vrchních vrstvách vzduchových. Podobný zjev byl pozorován také v Berlíně, Královci a konečně i u nás. U nás však nebylo světlo tak ostré jako v Kodani,“ napsal 4. července 1908 olomoucký list Pozor.

Zvláštní světelné úkazy v Evropě trvaly nejméně dvě noci. Hezky je popisují dobové Lidové noviny, vycházející 2. července 1908 v Brně: „Včera a předevčírem v noci bylo pozorovati na západní obloze zvláštní úkazy. Po západu slunce zůstala delší dobu obloha jasně modrá, na to zrudla a brzy opět přešla červená barva v jasně zelenou a žlutou. Toto intenzivní jasné žlutozelené osvětlení oblohy potrvalo přes půlnoc. Zvláště v severních krajinách byly pozorovány zvláštní a překrásné barvy oblohy za noci.“

„V Berlíně byly 1. července pozorovány svítící noční mraky asi 80 kilometrů nad zemí, které měly nápadně ostré obrysy, což jindy nebývá…. Poznamenati sluší, že jev ten byl pozorován také zde v Praze, a sice kolem jedné hodiny s půlnoci na severovýchodě,“ uvedla redakce pražské Národní politiky.  

V zahraničním západoevropském tisku se objevovaly i romantičtější popisy. O světelných efektech v Británii se psalo například jako o „umírajícím západu slunce nesmírné krásy“ či o obloze „lososově růžové barvy“…

Zajímavé je, že s výjimkou Národní politiky média informují o tom, že noční světlo bylo vidět na západě, i když se exploze neznámého tělesa odehrála uprostřed Sibiře, tedy východně od Evropy. V Evropě bylo po Tunguské události noční světlo tak silné, že si lidé mohli „číst bez umělého osvětlení“ nebo mohli na hodinkách „pozorovat vteřinovou ručičku“. Ze Skotska či Švédska existují i noční fotografie, které dokládají, jak silné světlo bylo.

Dodejme, že první vědecký pokus o výzkum události se odehrál až dvacet let po tom, co se stala, a to díky výpravě ruského vědce Kulika. Ten ke svému překvapení po těžkém průchodu neobydlenou a nehostinnou tajgou neobjevil žádný kráter, který by měl dle předpokladů meteorit způsobit, natož aby nalezl nějaké úlomky kosmického tělesa. Zdokumentoval jen děsivý úkaz, kdy ve středu ohromného epicentra exploze zůstaly stát mrtvé stromy bez větví, zatímco dále od středu byly vyvrácené stromy paprskovitě položeny ve směru od centra exploze.

Tunguská exploze nemá v moderní historii obdoby

Podle dnešních znalostí Tunguská událost zasáhla území o rozloze zhruba 2000 km² a vyvrátila a přelámala kolem 60 milionů stromů. Pokud by se odehrála nad obydleným územím, dokázala by zlikvidovat život například v celé Belgii, pokud by se stala nad Londýnem, vymazala by život v oblasti od Manchesteru po Bristol. Vědci rovněž uvedly, že pokud se jednalo o předmět z vesmíru, tak by v případě pozdějšího příletu do atmosféry zasáhl Petrohrad, o hodinu později Helsinky, později Stockholm, nebo ještě později Oslo. Díky vzácné shodě příznivých okolností tedy exploze, která prý měla sílu 2000 krát větší než hirošimská atomová puma, postihla téměř liduprázdnou sibiřskou tajgu. I tak tlaková vlna rozbíjela okna domů v širokém okolí, odhazoval osoby, způsoboval jim vážné popáleniny a zapaloval na nich oděvy ještě v městě Vanavara, které leží asi 70 kilometrů od epicentra exploze. V tisíce kilometrů vzdáleném Petrohradě zaznamenal vědci i mírné zemětřesení.

Střední Evropa včetně Olomouce si tehdy naštěstí užívala jen podivuhodné světelné nebeské úkazy.

PS: Pokud Vás naše výlety do olomoucké historie baví, zvažte prosím symbolickou podporu naší práce, které věnujeme spoustu volného času. Váš příspěvek využijeme například na propagaci příspěvků na facebooku. Číslo účtu je 154344877/0600. Děkujeme.  

Fotogalerie: 
Autor: 
(MB)