Historie

Nejvyšší olomoucké návrší: pohanská svatyně a panský „parlament“

Sobota, 20.6.2015

Dávno předtím, že se z jednotlivých pravěkých a raně středověkých osad stalo ve 13. století město, čněl v rovinaté krajině z dálky viditelný vrch nad řekou. Archeologové a historici mu říkají Olomoucký kopec. Jeho nejvyšší část (233 m n.m.) se jmenuje Michalské návrší. Jak jméno napovídá, je to kopec, na němž stojí od 13. století kostel svatého Michala. A právě tomuto kopci náleží v dějinách Olomouce zvláštní místo.

Kam se poděly barokní sloupy, které lemovaly císařskou cestu do Olomouce

Úterý, 9.6.2015

Ještě před sto čtyřiceti lety vypadalo město Olomouc úplně jinak než dnes. Historické jádro bylo až na drobnosti stejné jako dnes. Za hradbami však byla jen volná krajina a až daleko od nich vyrůstala první vesnická stavení. Dnes není po krajině ani památky, všude stojí zástavba, ponejvíce obytná. Svědkem velkých změn jsou i barokní sloupy s cyklem soch bolestného růžence, které dnes stojí u stěny chrámu svatého Michala. 

Knihkupectví, založené v roce 1844 v Olomouci, dodnes funguje ve Vídni!

Neděle, 7.6.2015

Z Prahy dorazil do Olomouce už v roce 1844 a na Horním náměstí v čísle popisném 8 otevřel knihkupectví, jedno z prvních ve městě. Knihkupec Eduard Hölzel patřil, stejně jako jeden z mnoha jeho žáků Romuald Promberger, k významným kulturním osobnostem města.

Starší než samotné město Olomouc. Mořické náměstíčko je plné historie

Úterý, 2.6.2015

Po posledních úpravách, souvisejících s velkou přestavbou bývalého Prioru, získal tenhle nevelký prostor elegantnější vzhled. Přesto je to poněkud opomíjené místo. Ostatně, Olomoučané mu nedokázali dát ani jméno. Tedy kdysi ano, dnes se to tu ale oficiálně nijak nejmenuje. Přitom je náměstíčko před chrámem svatého Mořice jedním z nejpamátnějších míst ve městě. 

Jak se Olomouc dobrovolně vzdala své veliké císařské pocty. Obléhání města v roce 1758

Pondělí, 25.5.2015

Čestné povýšení erbu se v dějinách měst neodehrává příliš často. Olomouc si tuto poctu vysloužila roku 1758, kdy dvaatřicet dnů za cenu dvou set životů a stovek zraněných odolávala útokům pruské armády. Za to, že se město nevzdalo a pruský král odtáhnul s nepořízenou, vyznamenala šťastná královna Marie Terezie radní povýšením do šlechtického stavu a zároveň "na věčné časy" polepšila olomoucký erb. Jenže to bychom nesměli být ve střední Evropě, kde se dějiny, vděčnost a hrdost mění podle momentálního režimu. 

Proč si Olomoučané schovali hrad a katedrálu za vysoké činžáky?

Čtvrtek, 14.5.2015

Jsou odborníci, kteří areál Olomouckého hradu srovnávají s areálem Pražského hradu. Složitostí stavebního vývoje i významem pro danou zemi asi ano. Vizuálně tomu tak ale není. V Praze totiž nikoho nenapadlo obestavět hrad na konci 19. stoetí vysokými činžáky. Lokalita, na níž stojí Pražský hrad, je navíc výrazněji vyvýšená než je tomu v Olomouci.  

10 milionů cihel, třiadvacet děl, sedm set vojáků. Fort, který leží kousek od porodnice

Úterý, 12.5.2015

Třiadvacet děl, v době míru tři sta vojáků, v době pohotovosti sedm až osm stovek mužů, stěny z deseti milionů cihel... Takové parametry se váží k jedné ze dvou nejstaršíh fortových pevností v Olomouci. V roce 1846, kdy byla stavba předána armádě, byla známa jako fort Tafelberg. Dnes ji známe jako Tabulový vrch. 

Proč směl kněz na mši jen bočním vchodem? Tajemství kostela s krásnými dveřmi

Čtvrtek, 7.5.2015

Znáte olomoucký kostel svaté Kateřiny? Pokud ne, nedělejte si z toho hlavu - nejste sami. Mezi všemi olomouckými chrámy totiž bývá často opomíjen, i když zcela neprávem. Tenhle gotický kostel se nachází, celkem logicky, v Kateřinské ulici. Ve středověku tedy ležel na samém kraji města, kousek od městských hradeb. Váže se k němu přinejmenším jedna docela zajímavá záležitost - dávný zákaz vstupu mužům. 

Z věznice a mučírny svatyně. Příběh Sarkandrovy kaple v Olomouci

Středa, 29.4.2015

Plné paradoxů nemusí být jen osudy lidí. Olomoucká Sarkandrova kaple a její bezprostřední okolí jsou toho perfektním důkazem. Na tom místě, mezi velkolepým chrámem svatého Michala, dominikánským klášterem a místem jednání zemského sněmu, a někdejší židovskou ulicí, stávala po staletí městská věznice a mučírna. Kousek vedle chudobinec. Tedy instituce ne zrovna příliš atraktivní. Dnes jedna z nejmalebnějších lokalit centra Olomouce a navíc místo, kam míří kroky mnoha katolických poutníků. 

Mrazivý leden 1920 zrodil i krásnou olomouckou baziliku

Neděle, 19.4.2015

Leden roku 1920 byl mrazivý nejen kvůli počasí. Mrzlo i ve vztazích mezi věřícími. V nově vzniklé československé republice se už přes rok vedl boj o to, jak se věřící vypořádají se vztahem ke katolickému Římu na straně jedné a k odkazu katolických modernistů a samozřejmě k postavě Mistra Jana Husa na straně druhé. V lednu roku 1920 vyvrcholil tento vnitřní rozkol vznikem nové Československé církve. Mezi těmi, kdo zůstali věrni katolické církvi, a jejich někdejšími druhy, kteří přešli k nové národní cirkvi, byly vztahy na bodu mrazu. Tahanice o to, kdo bude používat který kostel ve městě, ale nakonec měly i jeden pozitivní dopad - Olomouc po pár letech obohatila krásná nová trojlodní bazilika v monumentálním neoklasicistním slohu, Husův sbor. 

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Historie