Část kostí v přemyslovské hrobce patřila sedmileté princezně Marii. Dvě kostry jsou zatím záhadou

Další informace ukazují, jak důležité bylo objevení pohřební schrány olomouckých Přemyslovců. Skutečně obsahovala pozůstatky přemyslovských knížat Oty I. a jeho vnuka Oty III. Dosud přitom nebylo jisté, zda prvním olomouckým údělným knížatům skutečně patří. Teď to jisté je, navíc se ukázalo, že v hrobě byly i ostatky dvou dětí olomouckých Přemyslovců.

Foto: Muzeum umění Olomouc / Markéta Lehečková

Tato zjištění vyplývají z výsledků dlouholetého forenzního výzkumu, do kterého se zapojilo několik desítek vědců. „Vědci identifikovali také pozůstatky Eufemie, manželky Oty I., a Durancie, manželky Oty III. Další kosterní nález patří jednomu ze synů Oty III., ale nelze samozřejmě určit, jestli to byl Vladimír, nebo Břetislav,“ doplňuje kurátorka Muzea umění Olomouc Simona Jemelková, která se účastnila vyzvedávání ostatků a je v kontaktu s Janem Frolíkem z Archeologického ústavu Akademie věd v Praze. „Pozůstatky dítěte, které byly v pohřební schráně také, patřily sedmileté dceři Oty III. Marii.“

Ostatky sedmi lidí byly nalezené v roce 2017 v sakristii kaple Klášterního Hradiska v malované dřevěné truhle, uložené v cínovém sarkofágu. Vědci při zkoumání nalezených ostatků využili metody radiouhlíkového datování, antropologického průzkumu či analýzy DNA. Výsledky jsou fantastické, ne však konečné - vědci mají před sebou ještě prozkoumání posledních dvou koster z přemyslovské hrobky.

MORAVA V DOBĚ ÚDĚLNÝCH KNÍŽAT

Olomoucký kníže Ota I. zvaný Sličný (1045–1087) byl nejmladším synem Břetislava I. a jeho manželky Jitky ze Svinibrodu. Založil například klášter Hradisko v Olomouci, který s rokem založení 1077 patří k nejstarším na Moravě. Jeho žena Eufemie byla uherskou princeznou, pravděpodobně dverou krále Bély I. Jejich vnuk Ota III. Dětleb (1122–1160) byl knížetem olomouckého údělu v letech 1140 až 1160 a za manželku měl ruskou šlechtičnu Durancii.

Kníže Břetislav, otec olomouckého údělného knížete Oty I. Sličného, a Jitka ze Svinibrodu, matka Oty I. 

Ztotožnění obou olomouckých knížat je podle odborníků průlomové. „Jsou to jediní moravští Přemyslovci, které máme k dispozici, a jsou tak jediným srovnávacím materiálem pro pražské Přemyslovce. Měli jsme ještě možnost zkoumat ostatky Valentina Hrbatého, což byl poslední Přemyslovec opavské větve, který byl pohřben v polské Ratiboři. Kosti jsou však natolik kontaminované, že se nám nakonec nepodařilo určit ani pohlaví, takže jsme jej potvrdit nemohli,“ uvedl pro ČTK Jan Frolík. Výsledky výzkumu jsou podle něj unikátní také v tom, že se podařilo ztotožnit jednu ucelenou část přemyslovské rodiny.

Ostatky vyzvedli archeologové v Olomouci v srpnu 2018, samotné bádání trvalo několik let, což podstatně ovlivnila i pandemie koronaviru. Výzkum však nekončí – k identifikaci zůstávají další dva kosterní nálezy. „Odborníci se navíc chtějí pokusit o rekonstrukci obličejů, což však bohužel nebude možné u Oty I. Sličného, neboť jeho lebka byla vážně poškozena,“ dodává Simona Jemelková. 

Muzeum umění Olomouc hodlá po skončení výzkumu a rekonstrukci obličejů prezentovat výsledky bádání na výstavě v Arcidiecézním muzeu. Samotné ostatky olomouckých Přemyslovců by se poté měly slavnostně vrátit zpět do kaple svatého Štěpána Klášterního Hradiska. 

Zdroj: Muzeum umění Olomouc

Farář Bedřich Hanák a genetik Daniel Vaněk vytahují z cínové tumby malovanou truhlu s ostatky prvních olomouckých knížat. | Foto: Markéta Lehečková

Farář Bedřich Hanák z Klášterního Hradiska ukazuje výklenek, za nímž našli tumbu s ostatky Přemyslovců | Foto: Markéta Lehečková

Archeolog Jan Frolík ukládá nalezené ostatky do krabice, aby posloužily k dalšímu výzkumu | Foto: Markéta Lehečková



INZERCE

Názory k článku

Redakce Rej.cz není odpovědná za obsah diskuze. Každý přispěvatel nese právní odpovědnost za své zveřejněné názory.



INZERCE
Chata Kouty