Při zahájení výrobního období celníci v pálenici na měřidlo přiloží celní závěry (plomby), ověří funkčnost měřidla proteklého lihu a zaznamenají počáteční stav. "Celní úřady pak průběžně kontrolují pálenice v zákonem stanovené lhůtě a to nejméně jednou za dva měsíce. Spotřební balení pocházející z pěstitelského pálení nemusí být opatřeno kontrolní páskou," vysvětluje mluvčí Celní správy David Kubenz.

Česká republika má na pěstitelské pálení lihu výjimku

Česká republika využívá udělené výjimky pro využití uplatnění snížené spotřební daně z lihu u ovocných destilátů, které pocházejí výhradně z pěstitelského pálení. Sazba daně z lihu je v tomto případě 162 korun za litr etanolu. Běžná sazba pak činní 323 korun.

Pěstitelské pálení ovšem kromě výhod musí také respektovat celou řadu specifických podmínek. Jejich dodržování celníci hodlají sledovat. 

Podle znění zákona o lihu je pěstitelem fyzická osoba, která na vlastním pozemku nebo na pozemku, který je oprávněna užívat z jiného právního důvodu, vypěstovala ovoce. Pěstitel je oprávněn si dát vyrobit v jednom výrobním období z vlastní dodané suroviny nejvýše 30 litrů etanolu.

Ovocný destilát vyrobený pěstitelským pálením ovšem nesmí být předmětem prodeje, ani předmětem skladování v prostoru, ve kterém se prodávají lihoviny pro přímou osobní spotřebu.

"Důležité je také doplnit, že za přestupkové jednání se považuje i nabízení pálenky k prodeji. Správce daně může v případě porušení nařízení udělit pokutu až do výše 500 tisíc korun," upozorňuje poručík David Kubenz.

Celní úřad pro Olomoucký kraj v loňském roce vybral na spotřební dani pocházející z pěstitelského pálení částku přesahující 83 milionů korun.