KULTURA

Moravské divadlo Olomouc uvede „Jak je důležité míti Filipa“

23. března 2010, 00:00, téma DIVADLO, rejdakce
Olomouc - Moravské divadlo Olomouc uvede skvělou konverzační komedii Oscara Wilda „Jak je důležité míti Filipa“, kterou s činoherním souborem nastudoval režisér Roman Groszmann. Diváci se mohou těšit na jedno z nejlepších děl anglické dramatiky. Premiéra se koná v pátek 26. března.
Děj nás zavede do období viktoriánské Anglie, kdy prostřednictvím postav sledujeme jaké vládly dobové mravy, mínění a názory v lepších vrstvách „vyšší“ společnosti. Kdo se chce uvolnit a především pobavit, pak by měl zvolit právě tento titul. Příležitostí se zasmát bude hodně, vždyť chytrým vtipem srší všechny postavy. Také dramaturg divadla Miroslav Ondra potvrdil, že diváci tohoto autora znají a vědí, že mohou očekávat příjemnou zábavu plnou jemného humoru: „Komedie za svůj více než stoletý život rozhodně nezestárla.“ Oscar Wilde se v Olomouci objevoval pravidelně od roku 1921 a vždy byl nedílnou součástí repertoáru. „Zatím posledním wildeovským kouskem na olomouckém jevišti byla dramatizace humoristické novelky Strašidlo cantervillské v roce 2000. Komedii Jak je důležité míti Filipa mohli diváci vidět dvakrát roku 1925 – pod názvem Na čem záleží a naposledy v roce 1948,“ doplnil dramaturg.

Hlavními postavami této nejúspěšnější a nejvtipnější hry Oskara Wildea jsou mladí muži z vyšší společnosti John a Algernon v podání Lukáše Krále a Petra Jarčevského. Zatímco Jack má fiktivního bratra Filipa, za kterého se vydává na londýnských večírcích, Algernon má neexistujícího na smrt nemocného přítele Bunburyho, který onemocní vždy v okamžiku, kdy se musí Algernon zúčastnit nějaké nepříjemné události. Jak Algernon, tak Jack milují své dívky. Jenže dívky milují Filipa... V rolích komorníka a sluhy se objeví členové činoherní jevištní techniky Petr Bukva a Lukáš Pořízka. Oba už ale dostali příležitost účinkovat jako herci - Petr Bukva ve Farmě zvířat nebo v Maškarádě Terryho Pratchetta a Lukáš Pořízka si zahrál třeba v Tančírně.
 

Osoby a obsazení:
  • John Worthing - Lukáš Král
  • Algernon Moncriff - Petr Jarčevský
  • Dvojctihodný pán, kanovník Chasuble - Václav Bahník
  • Lady Bracknellová - Vlasta Hartlová
  • Baronesa Gvendolina Fairfaxová - Tereza Richtrová
  • Cecilie Cardewová - Lenka Kočišová
  • Slečna Prismová - Naděžda Chroboková
  • Merriman, komorník - Petr Bukva j.h.
  • Sluha - Lukáš Pořízka j.h.

Jak je důležité míti Filipa
V originálním znění nese hra název The Importance of Being Earnest. Hra byla ale v průběhu let uváděna pod různými názvy. Na českých jevištích se Wildova komedie hraje nejčastěji pod názvem Jak je důležité míti Filipa. Jiří Zdeněk Novák roku 1947 nahradil jméno fiktivního bratra Ernesta Filipem a podařilo se mu najít přiléhavý ekvivalent s dvojicí slov Filip – filip. Tedy míti Filipa a míti filipa.
 
Text hry napsal Wilde v roce 1894 v přímořském letovisku Worthing v Sussexu, kde měl v rodinném kruhu čas na práci. Komedie měla premiéru na svatého Valentýna 14. února 1985 v St. James Theatre a znamenala senzaci. Po Ideálním manželovi si připsal na své konto další obrovský úspěch. Autorovo štěstí však netrvalo dlouho. Již několik měsíců nato, po skandálním soudním procesu, byly všechny Wildeovy komedie staženy. Velký boom však přišel už dva roky po jeho smrti v roce 1902, kdy komedii zařadilo do repertoáru obrovské množství předních londýnských scén i amatérských souborů. Hra se dočkala také mnoha muzikálových zpracování, filmových, televizních a rozhlasových adaptací.

O autorovi - Oscar Wilde
Narodil se jako Oscar Fingal O'Flahertie Wills Wilde 16. října 1854 v Dublinu. Oscarův otec William Robert Wills Wilde se těšil pověsti předního irského očního a ušního chirurga, učence a spisovatele, který byl za své služby povýšen do šlechtického stavu. Jeho matka, spisovatelka a irská nacionalistka, publikovala vlastenecky laděné básně pod pseudonymem Speranza a vedla literární salón.

Oscar Wilde studoval s výborným prospěchem klasickou filologii v Dublinu a později na Oxfordu. Pak přesídlil do Londýna, kde žil svobodně bez ohledu na konvence a pokryteckou morálku vyšších vrstev viktoriánské Anglie. V těchto prvních letech napsal dvě hry a vlastním nákladem vydal sbírku Básní (1881). Byl také pozván na přednáškové turné po Americe (1882), které zaznamenalo velký úspěch a přineslo mu značnou dávku popularity i za oceánem. Po návratu se živil jako kritik a recenzent, společnost jej měla za jakéhosi guru v oblasti bydlení a životního stylu. Později (1887) přijal dokonce práci v redakci časopisu Woman World (Svět ženy).

V roce 1884 se oženil s Constance Lloydovou, jejíž finanční zabezpečení mu umožnilo žít v relativním luxusu a dovolovalo mu plně se soustředit na literární tvorbu. Constance mu porodila dva syny. Wilde žil velmi bouřlivým životem a vystřídal také několik milenců. V roce 1891 se setkává s lordem Alfredem Douglasem, mladým aristokratem s básnickými ambicemi. Toto setkání se Wildovi stává osudným. Wilde byl Alfredem Douglasem (Bosiem) okouzlen – jeho vzhledem i jeho mládím. Jeho vztah k tomuto sobeckému, marnivému, rozhazovačnému mladíkovi byl podivnou posedlostí, zvláštním prokletím. Ale byla to vášeň a láska, ovšem láska nedovolená, láska homosexuální. Události však nabraly dramatický spád.

Shodou náhod se dostává do soudního sporu s Alfredovým otcem, ale žaloba za urážku na cti se obrací proti samotnému Wildovi. Byl shledán vinným a za nemravné homosexuální chování (které bylo v Anglii od roku 1885 ilegální) odsouzen ke dvěma letům nucených prací. Kromě špatné stravy a hrozných hygienických podmínek nesměl Wilde ve vězení zpočátku ani číst a psát. Oscarova žena Constance změnila sobě a synům příjmení na Hollandovi. Zemřela v roce 1898 v italském Janově, syn Cyril byl zabit během 1. světové války ve Francii. Druhý potomek Vyvyan se stal spisovatelem a překladatelem a roku 1954 publikoval své paměti pod názvem Syn Oscara Wilda. V květnu 1898 byl Wilde z vězení propuštěn a odjel do Francie, kde složil svou poslední báseň, Baladu o žaláři v Readingu, a publikoval ji pod pseudonymem Sebastian Melmoth. Zemřel v chudobě a opuštěn v pátek 30. listopadu 1900 v pařížském hotelu d'Alsace.


Doporučit tento článek přátelům na FacebookuSdílet na Facebooku Poslat známému e-mailem upozornění o tomto článkuUpozornit známého Verze pro tiskTisknout NahoruNahoru

NÁZORY K ČLÁNKU
Tento článek dosud nikdo neokomentoval, přidejte svůj názor.