Muzeum spotřebičů slavnostně otevřeno v Olomouc City

Putovní výstavu do obchodního centra přivezla nezisková společnost ASEKOL, která organizuje sběr a recyklaci elektroodpadu, a Technické muzeum v Brně. Jejím smyslem je zpříjemnit návštěvníkům Olomouc CITY čas strávený při nakupování a také upozornit na nutnost třídění elektroodpadu v České republice. Muzeum spotřebičů letos již navštívilo Prahu, Brno, Zlín a Ostravu, kde se na něj přišlo podívat přes milion návštěvníků. Výstavu je možné zhlédnout po dobu otevíracích hodin Olomouc CITY, vstupné je zdarma.

Muzeum spotřebičů je interaktivní výstava mapující vývoj elektrických zařízení od počátku minulého století do současnosti. Tvoří ji panely zaměřené na gramofony, magnetofony, rádia, přenosné přehrávače, telefony, televize a počítače. „Při tvorbě Muzea spotřebičů jsme kladli důraz zejména na zábavnost, chceme vtáhnout návštěvníky do hry. Příchozí si tedy budou moci některé spotřebiče sami vyzkoušet. Podívají se a poslechnou si historické televizní a rozhlasové záznamy, zahrají si jedny z prvních počítačových her (Packman, Snake, Tetris). Zároveň bychom byli rádi, aby si na výstavě mohli oživit své vlastní vzpomínky. Proto je na panelech u každého spotřebiče umístěno několik informací nejen o něm, ale i o době, v níž vznikl,“ popisuje Muzeum spotřebičů Hana Ansorgová z pořádající společnosti ASEKOL.

„Muzeum spotřebičů perfektně zapadá do našich dlouhodobých snah o zpestření pobytu návštěvníkům našeho centra. Nejenže se budou moci pokochat pohledem na historické kousky, které třeba i v minulosti vlastnili, ale navíc se poučí o tom, že vysloužilá elektrozařízení nepatří do popelnice. Výstava má tedy jak estetický, tak vzdělávací charakter,“ říká Luboš Šavrňák, marketingový manažer Olomouc CITY.

Myšlenka vzniku Muzea spotřebičů vzešla ze soutěže pro obecní sběrné dvory „O nejstarší sebraný elektrospotřebič“, jejíž výsledky ASEKOL vyhlásil v roce 2009. Celkem se sešla téměř stovka spotřebičů, z nichž mnohé zaslouží velkou pozornost. Záměrem soutěže bylo podpořit a motivovat pracovníky sběrných dvorů a v neposlední řadě zachránit historicky hodnotná elektrozařízení, která by jinak skončila v recyklační lince. „Vítězné spotřebiče ze soutěže tvoří základ Muzea spotřebičů, na místě však budou i jiné. Byli jsme překvapeni, kolik krásných kousků se nám sešlo a přišlo nám líto nechat je zrecyklovat, nebo bez užitku nechat chátrat ve skladu,“ vysvětluje Hana Ansorgová a dodává: „Důležité však je uvědomit si, že pokud by se jejich majitelé nezachovali ekologicky a nedonesli je na sběrný dvůr, historické exponáty by skončily na skládce či ve spalovně. Na počátku výstavy tedy stojí zodpovědné chování k přírodě, které podporujeme.“

Česká republika si v třídění elektroodpadu vede relativně dobře. „Každý Čech loni k recyklaci průměrně odevzdal 5,5 kg starých elektrozařízení, což je o třetinu více než v roce 2008. To je nejvíce ze zemí střední Evropy. Na země ze Západu však stále ztrácíme. Například ve Švédsku se vybere více než třikrát tolik,“ říká Ansorgová. Samotná Olomouc patří ve sběru elektroodpadu mezi krajskými městy k nadprůměru. Občané v Olomouckém kraji mohou ve třídění elektrozařízení dohánět zbytek České republiky, zaujímají spodní příčky mezi 14 kraji ČR. „Situace se ale i prostřednictvím obdobných akcí a díky informování veřejnosti o problematice každým rokem zlepšuje. Vloni například každý občan kraje průměrně odevzdal téměř čtyři kilogramy starých elektrozařízení, což je o třetinu více než v roce 2008,“ upřesňuje náměstek olomouckého hejtmana Pavel Horák, zodpovědný za oblast životního prostředí.

Občané Olomouckého kraje za pět let existence odevzdali k recyklaci 73 535 televizí a 35 658 monitorů. Díky recyklaci tohoto množství se uspořilo 16 400 MWh, 321 273 litrů ropy či 81 777 m3 vody. Snížením emisí skleníkových plynů o 4387 tun CO2 ekv. se smazala roční produkce 2201 osobních aut. Tato zjištění přinesla analýza dopadu sběru a recyklace televizí a monitorů na životní prostředí, jejíž vytvoření iniciovala nezisková společnost ASEKOL. Výsledek studie, která je celosvětově unikátní, jednoznačně prokázal, že zpětný odběr elektrozařízení je pro životní prostředí přínosný.
 
 

Elektrické spotřebiče jsou fenoménem 20. století. Ruku v ruce s nimi spolu komunikujeme, pohybujeme se, pracujeme a bavíme se. Jsou tak samozřejmé, že nikdo z nás si bez nich nedokáže svůj život vůbec představit. Elektřina a na ní navázané přístroje jsou posledními vynálezy, o nichž lze bez okolků prohlásit, že lidstvo posunuly o významný krok vpřed. Hned první vynalezený spotřebič – žárovka – zcela změnil životní styl. Žárovka se dokonce nesklonila ani před koloběhem přírody. Díky ní jsme mnohem svobodnější, umožnila nám řídit svůj čas v závislosti na našich potřebách. V jejích šlépějích se v proměnách času vydaly stovky dalších elektrozařízení. Cílem Muzea spotřebičů není postihnout historii elektrospotřebičů vyčerpávajícím způsobem, ale spíše zpříjemnit uspěchané dny a také připomenout, že ekologické chování každého z nás rozhoduje o osudu planety Země.

Myšlenka na vytvoření Muzea spotřebičů vzešla z výsledku loňské soutěže O nejstarší sebraný elektrospotřebič. V jejím rámci sběrné dvory po celé ČR nashromáždily stovku historických spotřebičů. Organizátor akce, kolektivní systém ASEKOL, pak ve spolupráci s Technickým muzeem v Brně určil stáří spotřebičů a zajistil jejich restauraci. Suverénně nejstarším spotřebičem se stala promítačka z roku 1900. Dále se sešla rádia ze 30. let či televize z 50. let. Počet odevzdaných přístrojů dalece předčil očekávání, a proto vyvstala otázka, jak se spotřebiči naložit. V tomto okamžiku se objevil nápad vytvořit ze spotřebičů muzeum.
 

Do Muzea spotřebičů se vstupuje bránou s informačním pultem, kde se návštěvníci mohou dozvědět více o výstavě a recyklaci elektrospotřebičů v České republice. Jádrem muzea je několik samostatných tematických panelů. Výstava obsahuje celkem přes 100 spotřebičů, které pocházejí převážně ze soutěže O nejstarší sebraný elektrospotřebič doplněné ze sbírky Technického muzea v Brně. Panely představují rozvoj elektrozařízení dle jednotlivých typů a jejich společným jmenovatelem je komunikace.

Každý panel obsahuje kromě exponátů informace o druhu elektrozařízení, jeho historii a časovou řadu představující zajímavé události, které se staly v době výroby konkrétního spotřebiče. Některé panely jsou interaktivní. Samostatně jsou vystaveny dva klenoty výstavy – promítačka z roku 1900  a přenosný gramofon HMV Model 102 z roku 1932 ve vzácném modrém provedení. Další informace o Muzeu spotřebičů jsou na www.muzeumspotrebicu.cz.
 

Panel gramofonů a magnetofonů, má za cíl představit kořeny komunikačních elektrozařízení, včetně předelektronické éry. Návštěvníci zde najdou gramofony, magnetofony a vůbec nejstarší exponát celého Muzea spotřebičů – fonograf T. A. Edisona. Díky němu výstava obsáhne téměř celé století. Mezi další zajímavé přístroje patří například elektronický gramofon Supraphon z roku 1946, stylový kufříkový magnetofon Supraphon GE 080 z období 1960–1965 a magnetofon Tesla Duo ANP 210 vyráběný v letech 1960–1967.

V této sekci je představena pestrá škála přehrávačů od magnetofonů přes diktafon až po walkmany, discmany a MP3 přehrávače. Ty jsou kvůli většímu efektu umístěny také na figurínách. Časově se exponáty pohybují mezi lety 1967 a 1985. Návštěvníci zde najdou například diktafon Tesla D 8 (ANP 305) z roku 1967, o tři roky mladší magnetofon International nebo kazetový Superscope C 10 z roku 1974.

První interaktivní panel. Lidé si zde mohou poslechnout přednášku o dětské lživosti z roku 1932, rozcvičku z roku 1933, legendární komentář fotbalového zápasu Sparta – Slavia od Josefa Laufera z roku 1939 nebo vysílání Československého rozhlasu v okamžiku napadení naší země vojsky Varšavské smlouvy 21. srpna 1968 z dobových rozhlasových přijímačů. Rozhlasové přijímače datem výroby přesahují rozsah padesáti let, nejstarší je z roku 1933, nejmladší z období kolem Sametové revoluce. Za vidění určitě stojí nejstarší přístroj Philips Philette 96 4 AS z let 1933–1934, o tři roky mladší Telefunken Viola a poválečný Markofon B 452.

Sekce s největším počtem exponátů od nástěnného telefonu přes telegraf, dálnopis a stolní telefony až po mobily. Časově pokrývá období od 20. let minulého století až po současnost. Výjimečným exponátem je beze sporu telegraf z roku 1925, nástěnný telefon ze stejného období či krásný stolní telefon Siemens Halske z roku 1935. Součástí sekce je i výkladový slovník odborných termínů.
 

Další interaktivní panel. Návštěvníci zde uvidí zahájení vysílání Československé televize z roku 1953, černobílý pořad pro děti Rozmarýnek z roku 1960, záběry z okupace v roce 1968 a Spartakiádu na Strahově z roku 1980 na dobových přístrojích. Nejstarší televizor zde představený byl vyráběn v letech 1953–1957, nejmladší je LCD z roku 1997. Zajímavými exponáty jsou Tesla 4002 A z let 1954–1957, Rekord z roku 1955 a Rádio-televizor-magnetofon SHARP 10P-28G, 1980–1990.

Třetí interaktivní panel. Zvláště muže budou pravděpodobně zajímat čtvrt století staré hry Pac-man, Tetris či Arkanoid, které si je možno zahrát na dobových přístrojích. Právě na tomto panelu je dobře vidět, s jakou rychlostí se technologie vyvíjejí. Časové rozpětí představuje díky elektrickému kalkulačnímu stroji Nisa z let 1965–1975 zhruba 25 let. Na místě je k vidění například nejprodávanější počítač všech dob Commodore 64 z roku 1985 nebo český Sinclair ZX Spectrum z let 1982–1985.  Součástí sekce bude i 2D expozice záznamových nosičů od děrných štítků přes pásky a CD až po pevný disk.

Poslední sekcí Muzea spotřebičů je středový půlkruh se čtyřmi plazmovými obrazovkami, kde je promítán seriál Kam s nimi. Tento miniseriál vznikl ve spolupráci kolektivních systémů s Českou televizí a zachycuje komplexně tématiku zpětného odběru a recyklace elektrozařízení. Ve středovém kruhu ještě najdete další promítačky z počátku 19. století, horské sluníčko a jiné druhy elektrozařízení, včetně prvního českého tranzistorového přehrávače Tesla T 85 2800B z let 1958–1960, který byl pro svůj jedinečný design zván Brusel, mikrofonu Tesla AMD 103 z let 1975–1980 a rozhlasového přijímače Philips 208 U z poválečné doby.
 
 

Ročně jsou v České republice vyprodukovány tisíce tun odpadu z elektrických a elektronických výrobků. Mnoho z nich stále končí v popelnicích, kontejnerech nebo na černých skládkách. V ČR se vysloužilá elektrozařízení začala systematicky sbírat až od roku 2005. V tu dobu chybělo sebemenší povědomí o nutnosti třídění elektroodpadu a jeho recyklace a objem sběru byl mizivý. ASEKOL okamžitě začal s intenzivní propagační kampaní kombinovanou s vytvářením sběrných míst pro občany.

Podle směrnice Evropské unie musela Česká republika v roce 2008 vybrat 4 kg elektroodpadu na osobu a rok, jinak by následovaly sankce. Díky úsilí kolektivních systémů se nakonec normu podařilo překonat o 0,3 kg. V roce 2009 pak každý občan ČR průměrně odevzdal 5,5 kg elektroodpadu. Rezervy jsou však pořád ještě značné, v západní Evropě se průměrná výše sběru pohybuje kolem 9,6 kg. Nejlépe jsou na tom skandinávské státy. Finové vyberou 12, Norové 13,5 a Švédové dokonce 16 kg elektroodpadu na osobu a rok. Důvodem vysokých čísel je delší fungování systému zpětného odběru.

ASEKOL patří v Evropě k nejúspěšnějším kolektivním systémům z hlediska poměru hmotnosti sebraného elektrozařízení k novým spotřebičům uvedeným na trh. ASEKOL v roce 2008 vybral 12 927 tun elektroodpadu, což je 1,25 kg na osobu a rok. Oproti roku 2007, kdy se podařilo dosáhnout sběru 9183 tun, tak společnost zaznamenala 41% nárůst zpětného odběru. Ve zlepšování statistik ASEKOL pokračoval i v roce 2009, kdy vybral téměř 17 200 tun. To je 1,64 kg na obyvatele, o 33 % více než v roce 2008.

Asi 80 % z celkové hmotnosti elektroodpadu pochází ze sběrných dvorů, zbytek je rozdělen mezi mobilní svozy, poslední prodejce a servisy, oddělený sběr a nádoby na drobná elektrozařízení. Jedním z pilířů připravované směrnice EU je změna stanovení hranice sběru z kilogramů na procenta z prodaných elektrozařízení. K proklamovaným 65 % má ze všech českých kolektivních systémů nejblíže právě ASEKOL. Jeho klienti uvedli v roce 2008 na trh 37 433 tun elektrozařízení, z nichž ASEKOL loni dokázal sebrat téměř 45 %. Průměr v ČR je přitom o deset procent nižší.
 
 

Kolektivní systém ASEKOL zajišťuje obcím v Olomouckém kraji zpětný odběr vysloužilých elektrozařízení od června 2006. Do konce roku 2009 ASEKOL ze sítě sběrných míst v kraji odvezl k recyklaci téměř 2500 tun elektrozařízení, z toho například 94 893 ks televizí a monitorů. V minulém roce občané Olomouckého kraje společnosti ASEKOL odevzdali 1,52 kg vysloužilých elektrozařízení na osobu.

Lidé mohou v Olomouckém kraji vracet elektrozařízení ve 33 sběrných dvorech, u 163 prodejců elektrospotřebičů a mohou využít 310 mobilních svozů. Drobná elektrozařízení mohou nosit do speciálních nádob – 197 E-boxů, které jsou převážně na obecních úřadech, a do 120 škol zapojených do projektu Recyklohraní. Přímo v Olomouci mohou využít 20 červených kontejnerů na drobné elektro. Celkem je tedy v Olomouckém kraji 877 sběrných míst na elektroodpad. Obcím v Olomouckém kraji už ASEKOL za sběr, dopravu a recyklaci elektroodpadu ušetřil téměř 16 milionů korun. Výdaje na recyklaci tvoří největší část, téměř 80 % celkových nákladů.

V samotné Olomouci lidé společnosti ASEKOL do konce roku 2009 odevzdali 654 tun elektrozařízení, mimo jiné například 25 000 televizí a monitorů. Každý občan Olomouce loni společnosti ASEKOL průměrně odevzdal k recyklaci 2,31 kg elektroodpadu. Náklady na zpětný odběr elektrozařízení v Olomouci byly společností ASEKOL vyčísleny na bezmála 4 miliony korun.
Občané Ostravy mohou vracet elektroodpad na 93 místech.