JAK NÁM CHUTNÁ - Restaurace Bumbálka

Nemá ani smysl se bavit o interiéru, jelikož ten je odpovídající místu, kde Bumbálka leží. Na zdech visí fotografie místních fotbalových spolků a celému prostoru dominuje plazmová televize. Tedy nic kvůli čemu byste na Bumbálku chodili. Ale s jídlem je to už mnohem veselejší.

Funguje tady podobný systém jak ve Velké Bystřici v restauraci Mlýn. Když už se tady dělá dršťková polévka nebo tatarák, musíte se to nějakým způsobem dozvědět. A nejlepší způsob je si vzít telefonní číslo na paní hospodskou a kontaktovat ji. Určitě to stojí za to.

Tak například dršťková polévka. Ta bývá vždy chutná a geniálně okořeněná. Koření cítíte na patře a je to vždy tak akorát na hraně, kdy Vás to ještě extrémně nepálí, ale i tak chuť koření a celé polévky cítíte ještě pět minut potom, co jste dojedli polévku. To už vyžaduje určitou dávku zkušeností.

A co tatarák? Dovolím si říct, že jsem nejedl ještě lepší tatarák než tady v Přáslavicích. Velkou zásluhu na tom mělo opět dobře zvolené koření, které celé směsi dávalo neuvěřitelné grády. Kolikrát jsem jedl tatarák, který byl takový nemastný neslaný a jedinou chuť jsem cítil díky topince a kvantům česneku. To se mi tady nestalo. I ta sebemenší vidlička mi dávala smysl po chuťové stránce. To celé mě nutilo jíst doopravdy pomalu, abych si mohl celou porci co nejvíce vychutnat. A když jsem se rozhlédl kolem sebe a viděl jsem, jak všichni stolovníci sedí, mlaskají a jen uznale pokyvují hlavami, řekl jsem si, že se to dnes paní hospodské Iloně doopravdy povedlo.

Zvěřinové hody jsou samostatnou kapitolou. Ty se zde konají tak jednou za čtvrt roku a vždy na nich vaří stejný kuchař, který náhodou vaří i u Caesara. Na zvěřinových hodech si tak můžete dát srnčí guláš, kančí steaky, svíčkovou, dančí medailonky a vše zakončit palačinkami s lesním ovocem. Já jsem si dal kančí steak Božka s hranolkami a drůbežími játry zapečenými se žampiony, uzeným sýrem a vaječnou omeletou. Ze začátku bych chtěl jídlu vytknout jednu věc. A to název. Božka. Já jako znalec místních reálií vím, že Božka je nebožka, maminka od místního pana starosty, která bohužel před necelým rokem zemřela, a tak na její počest nechal pan starosta pojmenovat místní rozhlednu podle jejího jména, Božka. Rozhledna stojí hned vedle Bumbálky, a tak se i moje jídlo jmenovalo Božka. Paní Božka byla sice hodná paní, ale neudělala nic významného pro obec Přáslavice, tak nevím, proč se podle ní jmenuje rozhledna a dokonce i mé jídlo. Nechci být morbidní, ale ze začátku jsem fakt přemýšlel o tom, jestli si jídlo vůbec mám dát, protože jíst jídlo pojmenované po někom, kdo zemřel a koho jste osobně znali, mi nepřišlo moc lákavé. Ale samotné jídlo už bylo výborné. Kančí steak byl sice na můj vkus až moc propečený, ale i tak maso bylo měkké a chutné. A kombinace drůbežích jater s uzeným sýrem a omeletou byla dobrá, i když nejvíce práce tam odvedl uzený sýr, po kterém celá směs chutnala nejvíce. Ještě jsem okoštoval dančí medailonky s bylinkovým máslem a tato kombinace byla velice svěží a lehká. Vše jsem završil palačinkami, které byly výborné, tedy až na jednu věc. Už víte? Ano, i tady se objevila šlehačka ze spreje. Dávám sem tedy pro všechny kuchaře a kuchařky recept na domácí šlehačku, která je určitě chutnější než sprejové nádhery. Máslo, Lukanu, mléko, žloutky i vanilkový cukr dáme do hrnce a na mírném ohni rozpustíme. Směs se nesmí vařit. Sejmeme z plotny a necháme vychladnout.

Směs na domácí šlehačku dáme po vychladnutí do mixéru a 2 minuty mixujeme. Poté přelijeme do hrnce a dáme přes noc do lednice. Ráno ušleháme pravou domácí šlehačku. Co byste neudělali pro radost nás, zákazníků?

Když budete projíždět po nově otevřené cyklostezce z Přáslavic do Velkého Újezda, zkuste se zastavit na Bumbálce. Třeba se trefíte a zrovna se tam bude dělat tatarák. Příští recenze bude také z Přáslavic a můžete se těšit na pravou nefalšovanou českou vesnickou pizzerii. Ciao minutaglia.