JAK NÁM CHUTNÁ - Restaurace Siesta

Interiér restaurace byl velice příjemný a útulný. Bylo to také způsobeno tím, že prostory jsou zde velmi malé. Maximální kapacita je kolem padesáti osob. Byl jsem také překvapen tím, že jsme restauraci navštívili v osm hodin večer a bylo tam tak maximálně pět dalších osob. Je pravdou, že lokalita, ve které se Siesta nachází, je celkem z ruky a možná tady mají víc plno přes den, kdy se z Chválkovické ulice stává jedna z hlavních dálnic Olomouckého kraje. S čím jsem byl ale fakt nespokojený, tak byl ubrus. V ten den ráno byl možná ještě bílý, ale chudák si musel přes den projít pěkným peklem. Ušpiněné příbory po něm tančily valčík, talířky s polévkou zde válely sudy a omáčka hnědé barvy se šploucháním pokoušela uhasit plamen od svíčky. Ano, ubrus byl opravdu tak špinavý, jako kdyby toto všechno doopravdy zažil. A fakt jsem se při každém pohledu na něj štítil.
Co mě při pohledu na jídelní lístek zarazilo, tak byly používané sýry. U nějakých těstovin se dával parmazzán, u jiných mozarella a nakonec to nejlepší, samozřejmě eidam. Tak pane bože, když mám italskou restauraci, tak budu používat italské sýry. Tečka. A už jsem se poučil, že si nebudu dávat těstoviny v těch restauracích, kde na ně sypou eidam a podobné nesýry. Protože už jen toto hovoří o kvalitě surovin a samotného jídla. Překvapením tedy ani nebyly sýrové omáčky s hermelínem a nivou. Na pizzu jsem neměl chuť, tak jsem si objednal anglický vepřový steak s česnekovou omáčkou a loveckým šípem. Jídlo bylo hotové za dvacet minut. Samotný steak byl dobře udělaný a měkký. Jen se mě nikdo bohužel nezeptal na to, jak propečený si ho přeji mít. Jako přílohu jsem měl hranolky. Na těch se nedá nic zkazit. Česneková omáčka byla dobrá, jen škoda, že nebyla trochu hustější. Chuťově se jí nedalo nic vytknout, jen byla trochu vodnatá, takže Vám z masa ihned stekla. A lovecký šíp byl pro mě záhadou. Samozřejmě do té doby, než jsem dostal jídlo před sebe. Byl to špíz se žampiony, anglickou slaninou a salámem. Jídlo bych si klidně dokázal představit bez této vymoženosti, protože to určitě nebyl gastronomický vrchol. Žampiony byly absolutně bez chuti, nebyly snad ani posolené, no prostě nic. A oprančený lovecký salám s anglickou slaninou, no taky nic moc. Od toho člověk nemůže ani nic čekat. Lovecký špíz mi spíš dával smysl po designové stránce než po té nejdůležitější stránce, a to chuťové. Celé jídlo stálo 130 korun, já bych dal raději 110 korun za dobrý steak s česnekovou omáčkou a hranolky, než platit ještě dalších dvacet korun za něco, co ani nijak nechutná. Teď mě mrzí, že jsem si tam nedal pizzu. Jsem teď totiž na webových stránkách restaurace Siesta a sebevědomí jim tedy nechybí. Nevíte proč? Já Vám to hned řeknu. Na úvodní stránce je totiž psáno: “Nechceme se chlubit, ale zřejmě děláme jednu z nejlepších pizz pod Sluncem.“ Tak to je teda mazec!!! A ještě k tomu, když se dívám na jejich nabídku pizz. Mozzarella se tam vyskytuje jen jednou, jinak tam dominují nivy, hermelíny a další česko-italské šlágry. Já jsem jedl moji nejlepší pizzu s rajčátky zpod úpatí Vesuvu a s výtečnou buvolí mozarellou a ančovičkami. Ale když tam někdo dává jen náhražky těchto surovin, tak ta pizza nemůže být nikdy tak dobrá, jak by měla být. Tento reklamní slogan si tedy dovolím nazvat největší reklamní trapárnou, se kterou jsem se kdy během mého recenzování seznámil. Jinak kamarád si objednal plumlovský řízek, který by byl dobrý, kdyby se jen na něj nesvalila lavina eidamu s gejzírem kečupu. Začínám si připadat, že si restauratéři o nás myslí to, že když na jídle není rozpečený sýr, tak že to nesníme. Nebo že by se báli toho, že jejich kuchař neumí vařit a když vše slije kečupem, nepůjdou nedostatky z přípravy jídla poznat?
 Jinak obsluha byla příjemná, ihned se nás zeptala, co budeme pít, což oceňuji. Ale hlavně, čím mě nadchla, bylo to, že se nás přišla během jídla zeptat, zda -li je vše v pořádku. S tímto přístupem jsem se setkal snad jen ve Vile Primavesi a na Západě, ale jinak ne. Jak to dnešní povídání uzavřít? Jídlo, které jsem si dával já, bylo chutné (až na lovecký špíz tedy) a klidně bych si jej dal znovu. Od těstovin a od pizz Vás nemůžu odrazovat, jelikož jsem je nechutnal, ale dle mého zkoumání jídelního lístku a surovin budou chutnat stejně jako v každé druhé restauraci. A nebude to žádná autentická italská kuchyně a určitě to nebude ta nejlepší pizza pod sluncem. To by totiž na ní musely být pravé autentické suroviny, maestro padrone!!!