Rodina Primavesi zapůjčila olomouckému muzeu unikátní příklady secesního uměleckého řemesla

Stálá expozice Dům milovníka umění provádí již od roku 2003 diváky uměleckým děním v době posledního univerzálního slohu – secese, ale ve výběru nechybějí ani příklady expresionismu a českého kubismu. V těchto dnech muzeum rozšířilo část výstavy věnovanou vídeňské moderně o pozoruhodnou kolekci prací významného vídeňského malíře, architekta a návrháře Dagoberta Pecha (1887–1923). „Soubor muzeu zapůjčila Paní Claudie Primavesi z Vídně, vnučka herečky Mädy a podnikatele Otto Primavesi, od roku 1914 hlavních finančníků dílen Wiener Werkstäte, kteří na počátku 20. století postavili v Olomouci vilu, nesoucí jejich příjmení; stavbu, jež je chloubou města, dnes národní kulturní památkou. Díky dlouholeté spolupráci s paní Claudií jsou součástí expozice Dům milovníka umění předměty z vídeňských dílen, především práce Josefa Hoffmanna,“ informoval historička umění Anežka Šimková z MUO.

Dagobert Peche byl podle ní od roku 1915 členem secesních dílen Wiener Werkstäte, navrhoval pro ně předměty užitého umění - nábytek, sklo, keramiku, textil, šperky i hračky. „Jeho práce se vždy vyznačovaly nápaditostí a hravostí. Návštěvníci mohou nyní v expozici vidět jeho poháry z lakovaného plechu, práce ze stříbra, skla a návrhy textilií,“ řekla Šimková. Součástí zápůjčky je i album textilních vzorů většinou z přírodního hedvábí od různých autorů. Kromě Pecha a Hoffmanna jsou zastoupeni například Julius Zimpel, Max Snischek, Felice Rix nebo Maria Pikart. „Dalším zapůjčeným souborem, doplňujícím rodinnou historii Primavesi, jsou drobné kresby, které Peche kreslil kolem roku 1920 pro Mellitu, tehdy dvanáctiletou dceru paní Mädy. Před několika lety získala Claudia Primavesi tento ´dívčí poklad´ od své tety Mellity žijící v Brazílii a laskavě jej do Olomouce zapůjčila," doplnila kurátorka expozice.

Stálá expozice Dům milovníka umění představuje v širokém záběru malířství, grafiku, sochařství, architekturu, nábytek, umělecké řemeslo, knižní kulturu, ale také v poezii a filozofii střední Evropy mezi lety 1870 až 1919. Mezi exponáty jsou i díla nejvýznamnějších představitelů své doby: Josefa Hoffmanna, Gustava Klimta, Alfonse Muchy, Jana Preislera, Vojtěcha Preissiga, Antonína Hudečka, Bohumila Kubišty nebo Otto Gutfreunda. Letošní rozšířená repríza v Mezinárodním centru kultury v Krakově sklidila ovace polského publika. Při příležitosti výstavy zhruba 300 exponátů ze sbírek olomouckého muzea vydali polští pořadatelé i 300 stránkovou publikaci. Expozici doprovází také stejnojmenný dokumentární film režiséra Theodora Mojžíše. Ředitel Muzea umění a historik architektury Pavel Zatloukal v něm diváky provádí „domy milovníků umění“, tedy obydlími, která na přelomu 19. a 20. století zosobňovala dobový ideál průniku života a umění v jeden celek.