„Proto musel být i venkovní výběh upraven tak, aby nás v rámci své chytrosti a schopností medojedi nepředčili nějakou svou záludností, nejen elektrikářského typu,“ vysvětluje zooložka Libuše Veselá. Medojedi jsou známi mimo jiné i tím, jak důmyslně dokáží překonávat nejrůznější zábrany a překážky. „Jejich první dny ve venkovním výběhu v nich budily rozpaky, neboť mnoho vjemů zažívali zcela poprvé ve svém životě. Dnes se však již osmělují a ven chodí rádi,“ uvádí Libuše Veselá.
Medojed bývá v zoologických zahradách chován opravdu velmi zřídka. Na celém světě se jedná o pouhých šestnáct institucí, v Evropě o šest, z toho tři české zoo. Důvod je prostý. Medojed kapský je totiž proklatě chytré zvíře a zajistit jeho výběh tak, aby jej dříve či později nepřekonal, je docela chovatelský oříšek.
Olomouckou skupinu medojedů zakládali v roce 2018 jedinci, pocházející z míst svého přirozeného výskytu v Africe. Olomoucká zoo prozatím odchovala celkem tři mláďata.
Medojed dokáže útočit i na lva
Původ označení pochází z latinského mellivora-mel (med) a voro (žeru, hltám). S touto kunovitou šelmou bychom se tváří v tvář mohli setkat nejen v Africe, ale i v částech jižní Asie. Samci mívají oproti samicím až dvojnásobnou hmotnost cca 15 kilogramů. Volná kůže v krční oblasti medojeda chrání nejen proti bodnutí žihadlem, ale i při napadení, kdy se díky ní podobně jako medvěd malajský dokáže vymanit ze sevření a otočit se až o 180°.
Svalnaté přední končetiny má obdařené drápy dlouhými až 5 cm. Pomocí nich dokáže během pár minut vyhrabat díru velkou tak, že ji může použít jako svůj úkryt. Jedná se o zvíře aktivující převážně v noci. Medojed je velmi nebojácné a silné zvíře. Jsou známé případy, kdy zaútočil i na několik lvů.
Medojed je všežravec, loví většinou menší druhy obratlovců včetně jedovatých hadů, někdy napadají i ovce a kozy, pochutná si i na ovoci a má rád med. V zajetí se může dožít až 26 let, ve volné přírodě podstatně méně. Nepohrdne mršinou, udává se, že v Indii vyhrabávají i lidské mrtvoly. Úzce spolupracuje s ptákem medozvěstkou křiklavou. Ta svým křikem zvěstuje, že nalezla včelí hnízdo. Medojeda k němu navede, počká, až ho rozbije, vyplení, a poté se k hostině přidá, zbytky pláství s včelím plodem jsou pro ni uspokojením z dobře vykonané spolupráce. Pozoruhodné je u medojeda i období páření, které trvá téměř nepřetržitě 1-2 dny.
