Útvar hlavního architekta ve spolupráci s administrátorem architektonické soutěže připravuje webový dotazník pro veřejnost, který bude uveřejněn na stránkách města. Do té doby lze náměty adresovat na ludmila.zalakova@olomouc.eu.
Po loni dokončené II. B etapě v centru města by na ni měla navázat III. etapa protipovodňových opatření, která bude od mostu v Komenského ulici pokračovat proti proudu řeky Moravy a Trusovického potoka.
Na podobu III. etapy protipovodňových opatření plánuje statutární město Olomouc vypsat krajinářsko-architektonickou soutěž. Úpravy řeky Moravy v severní části Olomouce se tak staly výzvou pro studenty brněnské fakulty architektury VUT z ateliéru Mléčka-Novotná. Studenti ve svých návrzích proměňují utilitární protipovodňové bariéry v nový městský park, náměstí, říční pláž i vodní amfiteátr. Výsledný studentský projekt i analýzy místa se staly v polovině března podkladem pro veřejnou debatu nad zadáním připravované soutěže.
Napřed debata, potom soutěž
Workshop byl otevřený každému, koho budoucí podoba protipovodňových opatření zajímala. Setkání tří desítek lidí moderoval renomovaný odborník ze studia CCEA MOBA, které městu zajištuje organizaci krajinářsko-architektonické soutěže na III. etapu protipovodňových opatření.
V úvodu byla představena základní fakta o protipovodňové ochraně celé Olomouce a jejich vztah k právě připravované III. etapě. Veřejnost byla rovněž seznámena se studiemi, které pro toto území byly zpracovány. Dalším vstupem byla prezentace vodohospodářského specialisty Jiřího Vítka, jenž ukázal a vysvětlil úspěšné příklady protipovodňových opatření v Mnichově a výsledky architektonické soutěže, podle níž se v současnosti realizují protipovodňová opatření na řece Svratce v Brně.
V následné diskuzi účastníci debatovali o tom, co by lidé od budoucí úpravy řeky a jejího okolí očekávali. „Rádi by se zde rekreovali a uvítali by, aby její břehy umožnily cyklodopravu. Také se probíral podnět na sáňkovací svah pro děti z lazeckého sídliště, otázka nové lávky pro pěší u Hradiska, vedení severního spoje a své si k tomu řekli i vodáci, které zajímala podoba protipovodňového uzávěru Mlýnského potoka v Řepčíně,“ vyjmenoval podněty náměstek primátora Tomáš Pejpek.
Podklady pro zadání
Během participativního setkání účastníci zaznamenali své myšlenky do připravených mapových podkladů. Administrátoři architektonické soutěže z nich budou nyní čerpat.
„Cílem debaty bylo obohatit zadání soutěžních podmínek pro soutěžící týmy, které se pak mohou snažit ve svých návrzích zohlednit to, jak obyvatelé a uživatelé prostoru v okolí řeky Moravy vnímají současné nedostatky, jaká mají očekávání od budoucích úprav a jaké mají zkušenosti s každodenním životem v blízkosti řeky,“ doplnil architekt Igor Kovačević ze studia CCEA MOBA, které městu zajištuje organizaci krajinářsko-architektonické soutěže na III. etapu protipovodňových opatření.
Podle jednoho z vedoucích projektů architekta Jana Mléčky je nezbytné zahrnout do procesu příprav i nejmladší generaci, která je svými názory a postoji silným inspiračním podnětem či nezbytným kritickým zrcadlem k současnému městskému plánování.
„Řeka Morava po staletí poskytovala Olomouci ochranu, dávala okolním polím a krajině úrodnost a nezaměnitelně se vepsala do celkové podoby města. Agresivní redukcí přirozeného koryta se na přelomu devatenáctého a dvacátého století stala spíše kanálem, protékajícím bez povšimnutí zástavbou. Cílem studentského návrhu je znovu vrátit řeku městu a ukázat, že protipovodňová opatření nemusejí být jen další utilitární bariérou, ale obrovským potenciálem pro kvalitu veřejného prostoru jednotlivých městských částí i Olomouce jako celku,“ uvedl architekt Mléčka.
Řeka, krajina a lidé
Devět mladých studentů fakulty architektury Vysokého učení technického v Brně pojalo dnes roztříštěné území komplexně, zpřístupnili řeku obyvatelům města a vytvořili propojený celek, vybízející ke sportu, rekreaci i zábavě.
Prostorové řešení v jižní části navazuje na barokní pojetí areálu Klášterního hradiska. V prodloužení pohledových os vytváří na místě stávajících Žižkových kasáren nový obytný soubor s dominantním Moravským náměstím.
Obyvatelé Lazců dostávají ve studentském pojetí říční pláž s občerstvením, edukativní a meditační říční park i bohaté plochy nejen pro děti i dorost. Černovírskou náves uzavírá komorní scéna multifunkčního říčního amfiteátru. Na plochách Hejčínských luk až k Chomoutovu vzniká rozsáhlá komponovaná přírodně-zemědělská krajina, která při stávajícím využití ilustruje proměnu krajiny od průmyslového zemědělství, přes aktuální snahu o trvalou udržitelnost, až po budoucnost zemědělské produkce ve spojení s možným výzkumem Univerzity Palackého.
