Navzdory koronaviru nemocniční kaplanka dál poskytuje duchovní péči

Sobota, 28.11.2020

Pomáhá všem, kdo to potřebují, a sama přitom nedávno prodělala těžkou nákazu. Poskytování duchovní péče v prostějovské nemocnici, které zosobňuje kaplanka Martina Studýnková, nezastavila ani koronavirová epidemie. S ohledem na situaci však bylo nutné některé podmínky upravit.

Nemocniční kaplanka Martina Studýnková pracuje v duchovní službě v Nemocnici AGEL Prostějov již pět let. Asi ne každý si dokáže pod pojmem duchovní služba něco představit. „Jedná se o rozhovory, naslouchání, povzbuzení, četbu z Bible, modlitby, doprovázení na bohoslužby konané v nemocnici, zajišťování svátostí a návštěvu kněze, všechno dle přání toho, komu je tato služba poskytována. Je to skutečně velmi individuální a záleží také na vážnosti onemocnění pacienta,“ vysvětluje na úvod Martina Studýnková. Pacienti se jí často svěřují se svým nejhlubším nitrem a pro nemocničního kaplana je proto samozřejmostí v této věci zachovat mlčenlivost.

O návštěvu nemocničního kaplana mají zájem nejen vážně nemocní pacienti, ale také ti, kteří rehabilitují po úrazech na rehabilitačním oddělení, a právě oni bývají nejčastějšími návštěvníky pondělních bohoslužeb, ty se však nyní s ohledem k situaci dočasně v prostějovské nemocnici nekonají.

„Stává se, že si mne volají i novopečené maminky po porodu svého děťátka z gynekologicko-porodnického oddělení, a z druhé strany také po ztrátě dítěte, tedy po samovolném potratu. Asi bych to shrnula tak, že jsou to často ti, které něco trápí, tíží a nechtějí být na těžkosti, kterými procházejí, sami,“ říká Martina Studýnková a dodává, že v současné epidemiologické situaci bylo nutné podmínky poskytování duchovní služby v nemocnici upravit.

Sama kaplanka už covid prodělala

„Po dohodě s vedením nemocnice jsme nastavili poskytování duchovní služby formou telefonického rozhovoru nebo spojení například přes Skype, WhatsApp, Viber či Messenger, aby se zamezilo dalšímu šíření nákazy covidem,“ vysvětluje kaplanka s tím, že v nemocnici je osobně ve své kanceláři přítomna každé pondělí od 9 do 13 hodin a v této době ji mohou zaměstnanci nemocnice či příbuzní pacientů navštívit a využít duchovní podpory. V případě umírajícího pacienta je na každém oddělení umožněn vstup jak nemocničnímu kaplanovi, tak knězi s vybavením potřebných pomůcek k ochraně před infekcí.

Zda je v současné době o duchovní služby vyšší zájem, nelze podle nemocniční kaplanky odpovědět jednoznačně: „Každá nemoc nás staví do obtížné situace, obav, co bude dál. Ale je pravda, že u covidu je to specifické, protože se připojuje i strach z karantény, která celým rodinám může přinášet finanční ztráty, ztrátu zaměstnání a také odsouzení okolních lidí. Spíš bych řekla, že se na mne stále více obracejí nešťastní příbuzní pacientů z toho důvodu, že nemohou svého nemocného navštívit a těžko snášejí toto odloučení.“

Ani kaplance Studýnkové se nákaza koronavirovou infekcí nevyhnula. „Měla jsem středně těžký průběh, bez nutnosti hospitalizace v nemocničním zařízení. Protože jsem měla téměř všechny známé uváděné příznaky, mám za to, že nyní jsem schopna lépe porozumět těm, kteří nemocí procházejí. Zhruba po 20 dnech se již cítím lépe a budu zase k dispozici těm, kteří mne v nemocnici potřebují,“ dodává kaplanka a na otázku, co by čtenářům vzkázala, jedním dechem odpovídá: „Na závěr bych chtěla uvést modlitbu, která mi pomáhá v mojí službě a třeba bude prospěšná i Vám.: Bože, dej mi mírnost, abych přijímala věci, které nemohu změnit, odvahu, abych měnila věci, které mohu změnit, a moudrost, abych jedno od druhého rozlišila.“

Fotogalerie: 
Autor: 
(red)