Ucho v Moravském divadle

Film, který vznikl na námět povídky spisovatele Jana Procházky, natočil před čtyřmi desítkami let významný český filmový režisér Karel Kachyňa. Na dlouhá léta však skončil v trezoru a svého uvedení v kinech se dočkal až po listopadu 1989. Za dalších dvacet let se Ucho k divákům dostává znovu, a to díky adaptaci Lenky Procházkové, která otcův filmový scénář upravila pro divadlo.

Režisér Michal Bureš prozradil, že diváci uvidí příběh Ludvíka a Anny, manželského páru, který je konfrontován s nabídkou, aby se přestěhoval z Olomouce do Prahy. Přislíbeno jim je bydlení ve vládní vile, auto s řidičem, život v blahobytu. Drobným písmem pod čarou je uvedeno: poplatkem za tento luxus bude Ludvíkova oddanost, poslušnost a vstřícnost k plnění „našich pokynů.“

Ucho není moralitou o lidské hlouposti a mravním úpadku, je to studie o prozření a následném strachu z přiznání si, že ona exkluzivní nabídka byla špatná a že kráčíme po špatné cestě končící zdí. „Diváci budou vtaženi do atmosféry nejen nevšedními výkony představitelů, ale i prostředím. Je to práce především s detaily, kdy je pár vystaven velkému psychickému tlaku a konfrontován vzájemně mezi sebou,“ vysvětlil režisér Michal Bureš. „Jde mi o nadčasovost příběhu, o zobrazení důsledků systému manipulujícího s lidmi. Podobnou jedinečnou nabídku totiž můžeme kdykoliv dostat i my sami,“ dodal režisér, který bude mít na divadelních prknech svou premiéru.

Premiéra je v pátek 5. března v 19.30 hodin, první repríza bude uvedena v úterý 30. března, další reprízy se uskuteční v pondělí 26. dubna a ve čtvrtek 29. dubna. Hraje se ve studiu 1 v Českém rozhlase Olomouc na Horním náměstí 21.



Obsazení

 

Rodák z jihomoravských Ivančic. Po válce studoval Vyšší rolnickou školu v Olomouci, byl vedoucím mládežnického statku, v 50. letech pracoval v Ústředním výboru Československého svazu mládeže jako organizátor mládežnických brigád v pohraničí. Od roku 1959 působil jako dramaturg a scénárista ve Filmovém studiu Barrandov. V 60. letech také pracoval ve vedení Svazu spisovatelů, byl politicky aktivní, přátelil se s prezidentem Antonínem Novotným, se kterým se později, když se stal mluvčím reformního křídla KSČ a jednou z hlavních postav Pražského jara, názorově rozešel. Po sovětské invazi byly jeho filmy i knihy zakázány, u ideologicky „nezávadných“ filmů bylo jeho jméno vymazáno z titulků. Záhy těžce onemocněl a v únoru 1971 ve věku 42 let zemřel.

Filmy natočené podle Procházkova scénáře: