Aljo Beran a jeho bratr Čeněk tvořili centrum kultury prvorepublikové Olomouce. Čeňka zavraždili nacisté

O malíři Aljo Beranovi jste už na stránkách Olomouckého Reje mohli číst. Výtvarník, jehož dílo pokrývá období od první republiky až po rok 1990, zachytil Olomouc na mnoha plátnech a grafických listech, vytvořil první olomoucké známky na konci války i znak Univerzity Palackého a díky němu se o Olomouci ví až za oceánem. Neméně významným pro Olomouc byl i jeho bratr Čeněk. Ten ale bohužel nepřežil protektorát, když jej nacisté popravili v roce 1942.

Knihkupectví a papírnictví Čeňka Berana | Zdroj: FB Aljo Beran

Čeněk Beran (* 1905 Polsko, † 1942 Brno) se vyučil knihkupcem u olomoucké firmy Romuald Promberger, zaměstnán byl u Prombergera a u pražské firmy Fr. Švejda.

Během pražského působení otevřel v Olomouci papírnictví a 1929 k němu připojil knihkupectví. Účastnil se olomouckého kulturního života, zejména jako divadelní ochotník a funkcionář Klubu přátel umění a Skupiny olomouckých výtvarníků.

V roce 1931 rozvinul nakladatelskou činnost, zaměřenou na tvorbu mladých moravských literátů, v níž pokračoval do 1937. Od 1934 do konce svého nakladatelského působení byl členem Klubu nakladatelů Kmen. S jeho nakladatelstvím spolupracoval i bratr Aljo Beran. Za protektorátu se svými přáteli Čeněk pomáhal rodinám zadržených či popravených odbojářů. V březnu 1942 byl Čeněk pro tuto odbojovou činnost zatčen a za heydrichiády popraven v brněnských Kounicových kolejích (byl odsouzen "pro rušení veřejného pořádku a bezpečnosti a pro přípravu velezrady k trestu smrti") . Stalo se tak dne 19. června. (Na obrázku vlevo vidíme ex-libris, které pro Čeňka vytvořil jeho bratr Aljo.) 

Také Aljo Beran (*15. dubna 1907, Krakov † 22. října 1990, Olomouc) spolupracoval s domácím odbojem. Není divu, když ho nacisté připravili o milovaného bratra.

V posledních dnech protektorátu se na výtvarníka Berana obrátila skupina vlastenců z řad poštovních úředníků v Olomouci, kteří se rozhodli připravit první svobodnou poštovní známku. Aljo Beran tehdy vytvořil návrh známky, jejímž hlavním motivem byla orlice. Známka, nazývaná olomoucká orlice, se dochovala jen v několika arších a je dnes mezi filatelisty mimořádně cennou kuriozitou. V prodeji byly tehdy jen několik dní na olomouckých poštovních úřadech.

Ani ne měsíc po skončení války totiž moravské ředitelství pošt v Brně zakázalo používání této provizorní poštovní ceniny.

V dalších letech se Aljo Beran aktivně podílel na znovubudování olomoucké univerzity, pojmenované následně Univerzita Palacjkého Olomouc. Především vytvořil dodnes používané a všeobecně známé logo univerzity. Jeho logo ve tvaru štítu sice měla v roce 2015 nahradit úplně nová podoba, jenže odpor studentů i veřejnosti zajistil pokračování původního Aljova loga. Stal se také autorem oficiálního portrétu prvního rektora obnovené univerzity Josefa Ludvíka Fišera (obrázek vlevo).

Bratři Beranovi tak zanechal v kulturní historii Olomouce nesmazatelnou stopu. Nebýt brutálního narušení kontinuity dějin v letech 1939 až 1945 a zavraždění staršího Čeňka, mohl být tento společný přínos sourozenců ještě výraznější.

Zdroj: aljoberan.webnode.cz

Aljo Beran, Olomouc







INZERCE

Názory k článku

Redakce Rej.cz není odpovědná za obsah diskuze. Každý přispěvatel nese právní odpovědnost za své zveřejněné názory.



INZERCE
Chata Kouty