Mravenečníci jsou opět k vidění, a dokonce jich je o dva víc! Vzácní tvorové dělají chovatelům radost

Samice Morgana a Calamity se staly matkami. Aby měly k odchovu mláďat potřebný klid, návštěvníci je načas neviděli. Dnes se však do expoziční části vrací a s nimi i jejich mláďata.

„Jedná se o dvě samičky, které se narodily v lednu a únoru tohoto roku,“ dodává zkušená chovatelka Hana Dostálová. Veřejnost může novopečené mravenečníčí matky i s jejich mláďaty pozorovat v jihoamerickém pavilonu. Ten obývají také mravenečníci velcí, lenochodi dvouprstí, kotulové veverovití a různá terarijní zvířata.

Zoo Olomouc patří na území České a Slovenské republiky mezi několik málo chovatelů, kterým se současně daří mravenečníka čtyřprstého i úspěšně rozmnožovat. S jeho chovem započala v roce 2003 díky Dartovi a jeho milé samici jménem Tama. Tehdy to byl jediný pár, který žil v českých a slovenských zahradách. K dnešnímu dni se podařilo úspěšně odchovat celkem dvanáct mláďat!

Mravenečník čtyřprstý, zástupce řádu chudozubých, žije v pralesích Jižní Ameriky. Ocas má částečně ovíjivý a dovede se za něj zavěsit na větev. Ve šplhání je mistr svého oboru, ale pohybuje se obratně i na zemi. Dlouhé drápy mu slouží jako háky ke šplhu, při pohybu po zemi mu však překáží, a proto došlapuje na klouby prstů. V sebeobraně se postaví na zadní nohy a předními se brání. Má v nich velkou sílu, trhá i kusy dřeva. Aktivuje hlavně v noci a za soumraku, přes den se ukrývá v dutinách stromů. Živí se mravenci, termity, občas vyloupí hnízdo včel. Hledat mraveniště v korunách stromů může připadat pošetilé, ovšem v tropických lesích si mravenci budují hnízda ve větvích. Mravenečníci si při získávání potravy pomáhají lepkavým jazykem, na něj nalepí i část substrátu z mravenišť, který jim pomáhá v trávení.

Samice rodí jedno mládě a poté ho nosí na hřbetě.

V ZAJETÍ JIM CHYBÍ TERMITI

Stromoví mravenečníci se ve volné přírodě vyskytují běžně, avšak jejich odchov v péči člověka je problematický. Důvod obtížného odchovu mravenečníků se přičítá nepřítomnosti termitů v potravě. Na krmení jim v zahradě podáváme jemně namleté maso s vejci, banány, ovesné vločky, kvalitní granule pro psy bez lepku, minerály a vitaminy. Trávicí funkci podporujeme rašelinou. Další důvod, proč se mravenečníky v zajetí nemusí dařit rozmnožovat, může být i sestavení chovného páru a vytvoření vhodných podmínek panujících v tropických pralesích. Mravenečníci denně sežerou až 15 tisíc mravenců a termitů. Spolu s nimi spolykají kamínky a písek, kterými v žaludku s pomocí žaludečních šťáv rozmělňují mravence, a tím podporují trávení.

Foto: Zoo Olomouc