Olomoucké sousoší Krista na hoře Olivetské patří k nejvýznamnějším sochařským dílům evropské pozdní gotiky. Vzhledem k opracování zadní strany a také vzhledem k tomu, že modelace povrchu kamene nepočítala s přirozeným odvodem dešťové vody, muselo být sousoší původně umístěno u zdi a chráněno stříškou. Olivetská hora byla zřejmě zhotovena pro někdejší ohradní zeď hřbitova nebo hřbitovní kapli u olomouckého kostela sv. Mořice. Ve 30. letech 15. století ji z místního mladějovského pískovce vytesal neznámý sochař, který patrně Olomoucí jen procházel, neboť se zde nedochovala žádná z jeho dalších prací. Sousoší bylo původně polychromováno v harmonickém souzvuku červené, modré, zelené a bílé barvy, podle přetrvávající tradice krásného slohu konce 14. století. Celkové pojetí Olivetské hory z kostela sv. Mořice se však již krásnému slohu vzdaluje ve prospěch vrcholného realismu, odpovídajícího hnutí Devotio moderna (Nová zbožnost).
Kristus na Olivetské hoře | Foto: Arcidiecézní muzeum Olomouc
Biskup Kuneš osobně poznal tehdy moderní nizozemské umění
"Je možné, že olomoucká Olivetská hora je vůbec nejstarším evropským příkladem monumentálního sochařského pojednání tohoto tématu. Objednavatelem sousoší mohl být farář u kostela sv. Mořice a od roku 1430 olomoucký biskup Kuneš ze Zvole. Kuneš se v roce 1433 účastnil koncilu v Basileji, kde je zaznamenán jako člen průvodu burgundského vévody Filipa Dobrého, v jehož službách působil od roku 1425 Jan van Eyck. Uvážíme-li, že právě Kuneš ze Zvole měl možnost seznámit se již v roce 1433 s aktuálním nizozemským uměním, jeví se hypotéza o něm jakožto objednavateli sousoší, jež jinak nemá v českých zemích obdoby, jako vysoce pravděpodobná," říká kurátorká stálé expozice Arcidiecézního muzea Jana Hrbáčová.
Sousoší Olivetské hory z kostela sv. Mořice, které muselo budit zaslouženou pozornost již v době svého vzniku, do značné míry ovlivnilo také další sochařskou tvorbu na Moravě: na jeho základě vzniklo například dřevěné sousoší Olivetské hory v Pustiměři nebo mladší kamenná sousoší dochovaná v Boršově a Uničově.
Zdroj: Arcidiecézní muzeum Olomouc
Polychromie je v gotickém sochařství běžná. Barevná je i slavná Šternberská Madona, jejíž originál rovněž uchovává Arcidiecézní muzeum Olomouc | Foto: Rej.cz
