Krajská spartakiáda se konala v Olomouci 4. a 5. června 1960. „Olomoucká krajská spartakiáda ve dnech 4. a 5. června se stane nejenom velikým svátkem síly, krásy a zdatnosti tělovýchovného hnutí, ale bude i nejradostnějším a nejmohutnějším vyvrcholením oslav 15. výročí osvobození naší vlasti slavnou Sovětskou armádou,“ vzkázal Bohuslav Ošťádal z Krajského výboru ČSTV. Média upozorňovala veřejnost, že „Spartakiáda je záležitostí všech“! Podle olomouckého stranického listu Stráž lidu se jí pak zúčastnilo 20 tisíc cvičenců a sledovalo je dalších 20 tisíc diváků. V první den, v sobotu 4. června, cvičence i publikum pozdravily stranické špičky v čele se zástupcem Ústředního výboru KSČ.
Projevila se zde mimochodem i jedna mimořádně nepříjemná novinka, kdy v dubnu 1960 proběhla zásadní úprava krajského zřízení a Olomouc přestala být krajským městem, byla zařazena pod Severomoravský kraj se sídlem v Ostravě. Cvičence tak z tribuny pozdravil i soudruh inženýr František Grambal, představitel krajského výboru KSČ severomoravského kraje v Ostravě.
Olomoucí v neděli 5. června dopoledne prošel veliký slavnostní průvod. Šel od třídy Svobody (tehdy Leninovy třídy) přes náměstí Hrdinů ke spartakiádnímu stadionu, který stával až do roku 2006 vedle fotbalového stadionu (dnes Andrův, tehdy stadion Míru). Kromě cvičenců a zejména cvičenek, které dělaly radost zrakům mužské části publika, se průvodu účastnili také pionýři a vojáci. Díky tomu šlo centrem města v krásně seřazených útvarech asi 24 tisíc radostných lidí, zdravených z chodníků neméně radostnými obyvateli města.
V průvodu šly i tři tisíce dorostenek s obručemi | Zdroj: Stráž lidu / VKOL
Několik snímků z archivu Aljo Berana ukazuje dobovou atmosféru. Na náměstí Hrdinů byla sváteční výzdoba s nezbytnými hesly, proklamujícími splnění plánů té a té pětiletky, mnohem méně oficiálně působí krásný snímek žákovských cvičenců, kteří si prohlížejí Caesarovu kašnu na Horním náměstí (tehdy nám. Míru). Na daší fotografii je patrná výrazná svátečně-stranická výzdoba radnice.
Spartakiády mají kořeny ve 20. letech minulého století. Inspirováni slavnými sokolskými slety je začali organizovat levicové spolky, zejména Federace dělnických tělovýchovných jednot (FDTJ). První se odehrála v roce 1921 v Praze na Maninách, přičemž členové FDTJ dostali od organizace přímo pracovní povinnost zapojit se do vybudování cvičiště a přípravy celé akce. Tahle „povinná dobrovolnost“ vlastně pak provázela spartakiády i za komunistického režimu. Tak, jak říká dobový tisk – Spartakiáda je věcí nás všech! Dodejme, že se spartakiády konaly za socialismu každých pět let a začínaly nejprve okresními a pak krajskými koly.
Cvičenky a cvičenci při průvodu městem na snímku výtvarníka Aljo Berana
Návštěvníci krajské spartakiády na snímku výtvarníka Aljo Berana. V pozadí dnešní poliklinika Spea, tedy Okresní ústav národního zdraví, budova nalevo tehdy nabízela galanterii, dnes je zde kavárna.
Volný čas malých cvičenců v centru tehdy už ne krajského, ale jen okresního města. Foto Aljo Beran
Radnice, vlastně Městský národní výbor, který přeje zdar Krajské spartakiádě, je vyzdobený československými a sovětskými prapory, Foto. Aljo Beran
Krajskou spartakiádu zažila Olomouc i v roce 1955, tehdy šlo o 7 tisíc cvičenců a 30 tisíc diváků. I tehdy prošel městem průvod, na snímku je pravděpodobně Denisova ulice. | Zdroj: Stráž lidu / VKOL
Spartakiáda v Olomouci 1955 | Zdroj: Stráž lidu / VKOL
