Tisíc let staří nebožtíci jsou opravdu dávní vládci Moravy. Olomoučtí Přemyslovci vydali své tajemství

Jsou to oni! Skoro šest let po nálezu kosterních ostatků a pět let po jejich vyzvednutí z hrobky vědci potvrdili, že v Olomouci byli skutečně pohřbení moravští Přemyslovci i jejich cizokrajné manželky. Radiožurnál dnes přinesl informaci o tom, jak dopadl průzkum kostí včetně srovnávacích analýz DNA.

Téměř tisíc let staré kosterní ostatky objevili badatelé v roce 2017 v klášterní kapli svatého Štěpána v Klášterním Hradisku. O rok později, přesně v úterý 7. srpna 2018, vyzvedli sarkofág s ostatky dávných knížat farář Bedřich Hanák a genetik Daniel Vaněk. Vzácné ostatky moravských vládců po pečlivém odborném uložení zamířily pod dozorem Jana Frolíka z Archeologického ústavu v Praze do hlavního města.

Foto: Muzeum umění Olomouc / Markéta Lehečková

Analýzy DNA teď s konečnou platností potvrdily, že v Olomouci byli skutečně pohřbení Přemyslovci, a to kníže Ota I. Sličný, jeho vnuk Ota III., jejich manželky Eufemie Uherská a Durancie z Kyjevské Rusi a také jeden ze synů Oty III. Mimochodem, Ota I. Sličný, zakladatel dynastie olomouckých Přemyslovců, byl synem slavného knížete Břetislava a jeho Jitky, s níž po únosu ze svinibrodského kláštera žil legendární přemyslovský akční hrdina právě na olomouckém hradě.

Chybí nám hrdina Břetislav

„Doplnil se nám obraz Přemyslovců. Jsou to vlastně jediní, na Moravě se pohybující Přemyslovci, které máme k dispozici. Mezi posuzovanými pražskými Přemyslovci, konče knížetem Oldřichem, a nastupujícími olomouckými Přemyslovci máme bohužel mezeru jedné generace. Úplně přesně navázat to nejde,“ uvedl pro Radiožurnál Českého rozhlasu archeolog Jan Frolík. Oním chybějícím prvkem je kníže Břetislav, který svou vládu začal v Olomouci a pak se ujal knížecího stolce v Praze. Byl synem knížete Oldřicha a otcem knížete Oty I. Sličného.

Kromě potvrzení identity ostatků pěti nebožtíků se dá od analýz očekávat i rekonstrukce jejich podoby. Bohužel to ale nebude možné zrovna v případě knížat Oty I. a Oty III., protože jejich lebky se dochovaly pouze jako torza. Do rekonstruovaných tváří jejich manželek z uherského a kyjevského panovnického rodu se ovšem podívat budeme moci. Totéž platí o jednom ze synů Oty III.

Uvidíme tváře dvou princezen

„Bude možné určit podobu u jejich manželek a u jednoho ze synů. Protože Ota I. měl to přízvisko Sličný, všichni jsme se těšili, že se podíváme do tváře sličnému Přemyslovci. To bohužel nebude možné, protože lebka byla dochována pouze torzálně,“ uvedla pro Radiožurnál kurátorka Arcidiecézního muzea v Olomouci Simona Jemelková.

Přemyslovci i jejich manželky se do Olomouce brzy vrátí. Opět budou uloženi v sarkofágu v Klášterním Hradisku, bohaté a důležité výsledky bádání pražských archeologů ale dají vzniknout nové expozici Arcidiecézního muzea. Ta by mohla být otevřena už příští rok na jaře.

Klášter Hradisko vznikl právě kvůli hrobkám Přemyslovců

Klášter Hradisko byl už od založení v roce 1078 zamýšlen jako rodové mauzoleum olomouckých Přemyslovců. Ti zde leželi až zhruba do roku 1420, kdy jejich ostatky přenesli ve strachu před plenícími husity do katedrály. Biskup pak ostatky knížat v 17. století vrátil na Hradisko Premonstrátům, zde je ale v roce 1642 málem zničili rabující švédští okupanti. Právě proto pak byl sarkofág pro jistotu zazděn v prostoru kaple svatého Štěpána.

Sám sarkofág je zajímavým artefaktem. Dřevěná schránka na ostatky panovníků má krásnou ikonografickou výzdobu. Na jeho čelní straně jsou čtyři červenobíle šachované orlice. To má dle běžně užívaných pravidel znamenat, že schránka ukrývá ostatky čtyř příslušníků vládnoucího přemyslovského rodu.