Aktuální výsledky jsou takové, že se již podařilo identifikovat a vytvořit digitální kopie ostatků kněžny Durancie, což byla manželka Oty III. Dětleba, která pocházela z Kyjevské Rusi a zemřela po roce 1160, dále jednoho ze synů Oty III. a také kněžny Eufémie. To byla uherská princezna a manželka Oty I. Olomouckého, která zemřela roku 1111. „Díky forenzním vědám připravujeme aproximaci obličeje podle lebky těchto tří historických osobností. Již brzy Vám umožníme nahlédnou do tváře členů olomoucké knížecí rodiny,“ vzkazují autoři projektu.
Lebka syna Oty III. | Zdroj: Naše historie, z.s.
Přesné a velmi detailní digitální modely vznikly metodou vícesnímkové fotogrammetrie. V modulu OrtogOnBlender jsou pro chybějící části lebky vytvořeni virtuální dárci, lebky jsou zkompletovány a aktuálně je pak na ně počítačově doplňováno svalstvo a další měkké tkáně.
Veřejnost uvidí výsledky celého projektu postupně. Finálním výsledkem této dlouhodobé mravenčí odborné práce bude příští rok speciální expozice v Arcidiecézním muzeu Olomouc. Termín jejího otevření je vázán na rychlost postupu nynějších odborných prací.
Lebka kněžny Durancie | Zdroj: Naše historie, z.s.
Šest let od nálezu
Ostatky sedmi lidí byly nalezeny v roce 2017 v sakristii kaple Klášterního Hradiska v malované dřevěné truhle, kde spočívaly v cínovém sarkofágu. Vědci při zkoumání nalezených ostatků využili metody radiouhlíkového datování, antropologického průzkumu či analýzy DNA. Ztotožněno bylo zatím šest koster. Analýzy DNA potvrdily, že v Olomouci byli skutečně pohřbení Přemyslovci, a to kníže Ota I. Sličný, jeho vnuk Ota III., jejich manželky Eufemie Uherská a Durancie z Kyjevské Rusi, jeden ze synů Oty III. a sedmiletá dcera Oty III. Marie.
Lebka kněžny Eufemie | Zdroj: Naše historie, z.s.
Olomoucký kníže Ota I. zvaný Sličný (1045–1087) byl nejmladším synem slavného knížete Břetislava I. a jeho manželky Jitky ze Svinibrodu. Založil například klášter Hradisko v Olomouci, který s rokem založení 1077 patří k nejstarším na Moravě. Jeho žena Eufemie byla uherskou princeznou, pravděpodobně dcerou krále Bély I. Jejich vnuk Ota III. Dětleb (1122–1160) byl knížetem olomouckého údělu v letech 1140 až 1160 a za manželku měl šlechtičnu Durancii z Kyjevské Rusi.
Ztotožnění obou olomouckých knížat je podle odborníků průlomové. „Jsou to jediní moravští Přemyslovci, které máme k dispozici, a jsou tak jediným srovnávacím materiálem pro pražské Přemyslovce. Měli jsme ještě možnost zkoumat ostatky Valentina Hrbatého, což byl poslední Přemyslovec opavské větve, který byl pohřben v polské Ratiboři. Kosti jsou však natolik kontaminované, že se nám nakonec nepodařilo určit ani pohlaví, takže jsme jej potvrdit nemohli,“ uvedl pro ČTK Jan Frolík. Výsledky výzkumu jsou podle něj unikátní také v tom, že se podařilo ztotožnit jednu ucelenou část přemyslovské rodiny. Ostatky, objevené v roce 2017, vyzvedli archeologové v srpnu 2018, samotné bádání trvalo několik let, což podstatně ovlivnila i pandemie koronaviru.
Farář Bedřich Hanák a genetik Daniel Vaněk vytahují z cínové tumby malovanou truhlu s ostatky prvních olomouckých knížat. | Foto: Markéta Lehečková
