Mrazivé teploty a vichřice brzdily nebo zcela blokovaly v Evropě železniční dopravu. Problémy mělo Německo, Dánsko, Polsko i Československo. Z Ostravy se s velkými obtížemi podařilo až 18. a 19. února při mírném oteplení vypravit vlaky s uhlím do Vídně. Pro obyvatele někdejší habsburské metropole to bylo vysvobození, protože už téměř neměli čím topit. Z různých koutů Evropy i republiky přicházely zprávy o umrzlých lidech.
Mráz měl na první pohled paradoxně i vliv na požáry. Například u Starého Města pod Kralickým Sněžníkem hořela střecha hostince, v němž právě probíhala taneční zábava. Slavící lidé utekli z budovy na poslední chvíli a mohli jen pasivně sledovat, jak celý hostinec shořel, protože hasiči neměli šanci uvést do chodu a použít zcela zmrzlé stříkačky. V Olomouci byl v půli února v Koželužské ulici nalezen napůl zmrzlý strojník František Hlavinka, který trpíval záchvaty nevolnosti a při jednom takovém ztratil vědomí, upadl na zem a následně téměř umrzl. V nemocnici jej naštěstí stačili zachránit. Městem se nesly zprávy o tom, že na nádraží umrzl buď voják na hlídce, nebo některý z četníků. Naštěstí šlo o fámy.
Státní dráhy den co den informovaly v olomouckém tisku o zrušených vlakových spojích na střední Moravě, týkalo se to jak lokální, tak rychlíkové dopravy. Postupně byly uzavírány i olomoucké školy, a to české i německé, protože docházelo uhlí. Dětem navíc hrozily cestou do školy a ze školy omrzliny, protože zdaleka ne všechny měly kvalitní teplotně izolující oděv, v jakém my dnes chodíváme i do podstatně slabších mrazů.
Trochu odlehčení v záplavě smutných zpráv může snad přinést informace o tom, že u Konice zamrzlo v nádražním skladu deset hektolitrů piva ve čtyřiceti pětadvacetilitrových sudech. Mezi běžnou inzercí v novinách se více než kdy jindy objevují reklamy na teplé vložky do bot, hřejivé oblečení nebo výkonná kamna. Dopad mrazivého počasí byl takový, že dokonce spustil vlnu dobročinnosti - jak píše Moravský večerník, který vyzývá čtenáře a "lidi dobré vůle" ke sbírce peněz, potravin, topiva či oděvů, "první příspěvky byly již složeny v naší redakci".
Během února přicházely zprávy o velkých problémech v celé střední Evropě. Třeba 14. února přišly zprávy o zablokované Bratislavě, kde mráz a velké přívaly sněhu zcela zastavily železniční dopravu, lokomotivy nemohly prorazit ohromné sněhové závěje. Podobně na tom byl Záhřeb v Chorvatsku. O mrazech a silných sněhových vichřicích přichází zprávy i z Itálie, zamrzlá byla benátská laguna a led zablokoval dokonce i průliv na Bosporu!
Mrazy tehdy u nás trvaly po celý leden a únor až do března. I když se samozřejmě v některých dnech dočasně oteplilo, nejtepleji bývalo okolo -10 °C. Tato doba bývá právem označována za největší zimu 20. století. Výsledkem byla pak pomrzlá včelstva, zničené ovocné sady, kde ubyla až polovina stromů, silně pokleslo množství zvěře v honitbách, méně bylo ptáků a ubylo prý i ryb v rybnících a řekách. A jen pro ilustraci dodejme, že úplně nejnižší teplota na planetě Zemi byla naměřena satelitně na Antarktidě v roce 2010, kdy dosáhla hodnoty -93,2 °C.
Dobový tisk: Vědecká knihovna Olomouc
Výzva k dobročinnosti v olomouckých novinách | Zdroj: Vědecká knihovna Olomouc
Pokusy o zprůchodnění železniční trati | Stopy-Fakta-Svědectví z historie trati Choceň - Broumov v datech a obrazech, Luboš Čermák, 1997
Pokusy o zprůchodnění železniční trati | Stopy-Fakta-Svědectví z historie trati Choceň - Broumov v datech a obrazech, Luboš Čermák, 1997
