Před sto lety se oslavy Jana Husa v Olomouci nesly ve znamení hádek a nadávek

Začátek července má dnes rád každý zaměstnanec. Dva dny po sobě jsou státním svátkem, což obvykle využijeme k prodloužení dovolené. Jinak se v Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje ani v Den upálení mistra Jana Husa nic extra neděje. Před sto lety to bylo jiné – i v Olomouci ve vzduchu viselo napětí a od slovních urážek nechybělo mnoho k fyzickému násilí.

Katolíci versus Československá církev, potažmo "papeženci" versus "husité". Olomoucký arcibiskup Antonín C. Stojan a zakladatel Československé církve Karel Farský.

„Není úplně samostatným národ, který nemá vlastního náboženství.“ Tímto tvrzením začíná hlavní text na titulní straně vlivného olomouckého listu Pozor v úterý 5. července 1921. Jakoby vyznání muselo být poplatno vlastenectví či jazykovému nacionalismu... Vzhledem k tomu, že obdeník Pozor sám sebe charakterizuje jako list pokroku a osvěty, je na první pohled zvláštní, s jak velkou intenzitou se v době blížícího se výročí smrti Jana Husa věnuje podpoře Československé církve. Ve skutečnosti to ale přesně charakterizuje dobu. Všechny levicové síly bojují proti katolictví a cokoliv proti němu je dobré, třeba i jiná církev. „V československé republice římanský klerikalismus všemi prostředky a způsoby podkopává základy státu.“ To je věta z jiného článku stejného deníku. A konečně toto: „Klerikální program je zločin proti českému národu a státu…“ Katolíci jsou označováni výhradně jako „papeženci“, „jezuitští demagogové“ a zástupci „Temna“.

Pokrokářské vrstvy tehdy demonstrativně podporují cokoliv, co škodí katolické církvi, a proto vydatně „fandí“ i nové Československé církvi, která vznikla odštěpením od Říma v lednu 1920. Právě proto slaví i výročí Husovy smrti, jako by Jan Hus zemřel v boji za moderní pokrokovou společnost. Odsud už je kousek k tomu, jak si katolického reformátora a zbožného ctitele Panny Marie Jana Husa po únoru 1948 přepracovali k obrazu svému komunisté.

V Olomouci se chystá velká paráda na 5. července. Sokolové, Okresní osvětová beseda a vojáci plánují obří vzpomínkovou vatru na Tabulovém vrchu. K ní má vyrazit z Horního náměstí za doprovodu vojenské dechovky průvod lidu, u táboráku zazní proslovy a hudba včetně chorálu Kdož jsú boží bojovníci. Realita je ale jiná. V úterý odpoledne vydatně prší a tak se vatra ruší. Místo toho se „za obrovské účasti publika“ konají přednášky o Husovi ve dvoraně Národního domu.

A katolíci? Tón jejich hlavního média, listu Našinec, je v tomto období o poznání méně útočný. Spíše se snaží nenechat se vyloučit z českého národního celku. Na Husa neútočí, nepočítáme-li reklamu na silně protihusitské publikace svérázného historika Jiřího Sahuly Pravda o Janu Husovi a další. Jinak se věnují hlavně výročí Cyrila a Metoděje. Olomoucký arcibiskup Antonín Cyril Stojan je hlavní hvězdou třídenních oslav na Velehradě. A snaží se zdůraznit, že katolictví k českým dějinám patří. „Velehrad je náš program,“ říkají katolíci. „Nesmysl! Náš program je Tábor,“ vyvrací heslo o Velehradu pokrokáři. Svátky, připomínající tři velké muže křesťanské víry, jsou tak před sto lety spíše přehlídkou nesnášenlivosti, urážení a vzájemného napadání.

Sto let staré události ilustrují, že prvorepubliková společnost měla k idyle hodně daleko. Obsahovala mnoho antagonismů nejen mezi jednotlivými národnostmi, ale i mezi Čechy samotnými. Ve světle těchto faktů se pak o něco méně divíme krizím v našich dějinách 20. století. Lépe pochopíme, proč první republika při nepříznivé zahraniční konstelaci snadno podlehla na podzim roku 1938 tlaku nacistického Německa a proč tak snadno o deset let později komunisté rozdělili společnost a za tichého souhlasu jedné části likvidovali její části jiné. Třeba právě katolíky. A po nich další, komunistům nepohodlné, včetně zástupců všech ostatních církví…

Michal Folta

Převzato z magazínu Olomoucké listy 7-2021 se souhlasem autora



INZERCE

Názory k článku

Redakce Rej.cz není odpovědná za obsah diskuze. Každý přispěvatel nese právní odpovědnost za své zveřejněné názory.



INZERCE
Chata Kouty