LISTÁRNA

Dnes jsou to již dva roky,co náš Lukášek po 29 dnech boje- ve F:N: Olomouc-v dopoledních hodinách odešel do nebíčka ..Už ho nic nebolí a létá si mezi námi jako barevný a věčně poletující motýlek...´volný,usměvavý a pohyblivý...tak jak to miloval a jak mi ho stále vidíme...je s námi a mi s ním,i když se už nemůžeme obejmout,povykládat a pomoct mu na jeho trnité cestičce.Jeho 14lety  měli začít strasti a radosti mládí,lásky a založení rodiny..a stačil okamžik a začlo pro nás utrpení v podobě žalu,touhy probudit se z toho strašnéhu SNU.Lukášku MOC nám chybíš...nejde vrátit čas a ani není živá voda..a my dál čekáme kdy se objevíš ve dveřích...Tvůj úsměv a energii vidíme všude..teta Věra s rodinou