Kočka s kabátem jaguára zajistila další primát v olomoucké zoo. Narodila se první koťata

Úplně poprvé v historii olomoucké zoologické zahrady se zde narodila mláďata málo známé a vzácné kočky slaništní. Dvě mláďata této malé šelmy se narodila v polovině června.

Malá koťata jsou prvními mláďaty kočky slaništní v historii Zoo Olomouc | Foto: Zoo Olomouc

„Chovem této kočky jsme se začali zabývat teprve před třemi lety. Z prvních koťat máme rozhodně velkou radost,“ uvádí zooložka Jitka Vokurková. „Prozatím jsou schovaná v boudě, ale co nevidět ji začnou opouštět a prozkoumávat okolí,“ dodala před týdnem mluvčí zoo Iveta Gronská.

Obě narozená mláďata jsou samci a nyní je už návštěvníci zoo mohou chvílemi vidět i venku ve výběhu. Společně s čerstvými letošními mláďaty sobů, surikat, makaků, jelínka muntžaka nebo damanů jsou tato koťata současně i skvělou pozvánkou pro návštěvu Zoo Olomouc.

Bydlí, žije a miluje se na stromech na úplném jihu Ameriky

Zoo Olomouc chová kočky slaništní od roku 2019. Spolu s pumou se jedná o nejjižněji žijící kočkovitou šelmu. Rozšířená je v Jižní Americe, od oblastí Uruguaye a Paraguaye, Rio Grande v Brazílii a jižní Bolívie přes Chile a Argentinu až k Magellanově průlivu. Obývá husté lesy, případně křovinaté oblasti. Kočka slaništní se svou tělesnou konstitucí blíží kočce domácí.

Foto: Zoo Olomouc

Její kresba se vyznačuje černými skvrnami, které se slévají v pruhy, na krku tvoří typický obojek, černé ušní boltce mají bílou skvrnu. Ta jim slouží ke komunikaci s ostatními kočkami. Je to samotářská šelma s převážně noční aktivitou, žijící skrytým způsobem života. Výborně plave a šplhá, což částečně určuje i skladbu jejího jídelníčku. Loví ptáky, ryby, hlodavce, ještěrky, hmyz. Ve větvích stromů spí, dokonce se i páří. Dvě až tři koťata přicházejí na svět v doupěti pod keřem, v dutině pod kořeny stromu nebo i v malých jeskyních. Koťata otvírají oči po osmi dnech, v šesti týdnech věku už skvěle šplhají a v osmi měsících věku jsou již samostatná. Pohlavně dospívají poměrně pozdě, až ve čtvrtém roce života, dožívají se 14-16 let.

Jeden kabát rovná se pětadvacet zabitých koček

V 80. letech minulého století, po zapsání jaguára, ocelota a margaye do příloh CITES a omezení obchodu s jejich kožešinami, dramaticky stoupla poptávka po kožešinách kočky slaništní. K výrobě jednoho kabátu je potřeba 25 kůží. Vysoká poptávka vedla k desetitisícům ulovených koček.

Změnu a záchranu této sympatické malé šelmy přinesl až rok 1992, kdy se dostala pod ochranu úmluvy CITES, její lov je od té doby nelegální a její počty ve volné přírodě se naštěstí podařilo stabilizovat.