Klíšťata jsou tento rok extrémně aktivní. Jsou pro ně totiž ideální podmínky, jelikož mají ráda teplé a vlhké počasí a svědčí jim mírné zimy. Naopak nejhůře se vypořádávají se suchem. Nejčastěji se vyskytují v listnatých a smíšených lesích a v křovinných porostech, ve kterých se udržuje vlhkost po celý den. Hojně se však objevují také na zahradách nebo v parcích.
Klíšťata přenášejí nejrůznější onemocnění, mezi nejobávanější patří klíšťová encefalitida, které je celosvětově hlášeno 10 až 15 tisíc případů ročně. A Česká republika patří bohužel mezi země s vysokým výskytem případů. V roce 2023 jich bylo 509, o rok dříve dokonce 697. Inkubační doba obvykle činí 7 až 14 dní od nakažení. Specifická léčba neexistuje, lékaři tak pouze zmírňují příznaky. Klíšťová encefalitida může způsobit dlouhodobé zdravotní následky, v nejhorších případech může skončit i fatálně. Nicméně smrtnost je v Česku pod 1 %.
Toto virové onemocnění probíhá ve dvou fázích. První fáze trvá 2 až 7 dní a projevuje se jako klasická viróza. Nakaženého trápí zvýšená teplota, únava, bolest hlavy, kloubů a svalů. Poté obvykle následuje krátká „přestávka“ několika dnů bez jakýchkoliv potíží, aby nastoupila fáze druhá projevující se postižením centrálního nervového systému. Objevit se může zánět mozkových blan s bolestmi hlavy, světloplachostí nebo zánětem spojivek. Dojít může i k zánětu celého mozku.
„Přestože zní průběh tohoto onemocnění a jeho následné dopady na lidské zdraví strašidelně, pozitivní zprávou je, že se proti němu dá velmi účinně bránit, a to očkováním. To probíhá ve třech dávkách, následně je nutné přeočkování po 3 letech, další až po 5 letech,“ vysvětluje MUDr. Kateřina Šédová, zakladatelka neziskové organizace Loono. Od 50 let věku je očkování proti klíšťové encefalitidě zdarma, do té doby však zdravotní pojišťovny poskytují alespoň finanční příspěvky. Jedna očkovací dávka včetně aplikace se pohybuje kolem 900 korun.
„Očkovat se můžete nechat po celý rok, a to u praktika, pediatra nebo ve specializovaných očkovacích centrech. Chránit by se měli jak děti, tak dospělí bez ohledu na region, ve kterém žijí. Zejména pak senioři nad 60 let a oslabení jedinci, u kterých může mít onemocnění vážnější průběh,“ říká Kateřina Šédová s tím, že se vzrůstajícím věkem obvykle stoupá také závažnost průběhu onemocnění.
Existují i další možnosti prevence nemocí přenášených klíšťaty. Mezi ně patří vyhýbání se rizikovým oblastem, pohybování se po cestách, nevstupování do volné trávy, nesedání si na zem, a to ani při použití podložky. Vhodné je preventivní používání repelentů, které je ideální aplikovat zejména na spodní část nohou od kolem dolů. Co se týče oblečení, do přírody je v rizikových obdobích nejlepší nosit zejména hladké světlé látky. Důležité je po návratu domů všechno oblečení včetně spodního prádla svléct a vytřepat.
„Nezapomínejte po návratu domů také důkladně prohlédnout a zkontrolovat celé své tělo, a to i včetně zad. Poproste třeba partnera, partnerku nebo rodiče. Jelikož se klíště může pohybovat po těle i několik hodin, než se přichytí, Opakujte tuto prohlídku i následující den ráno,“ dodává Šédová. „Žádné z těchto opatření vám však nemůže poskytnout takovou ochranu, jako očkování.“
Tato tisková zpráva vznikla ve spolupráci s WHO.
