"Pekariové jsou sesterskou skupinou prasat, avšak obývají Nový Svět, tedy všechny tři Ameriky, na rozdíl od prasat, která žijí v Africe, Asii a Evropě. Jsou známy tři druhy, přičemž pekari bělobradý je z nich prostřední co do velikosti, tak i stupně ohrožení - podle Červeného seznamu IUCN SSC klasifikován jako Zranitelný druh,“ uvádí zoolog doc. Jan Pluháček.
Pekari bělobradé chová pouze devět zoologických zahrad v Evropě o celkovém počtu 75 jedinců. Chov započala zoo v Berlíně v roce 1979, kdy byl dovezen pár z Paraguaye. Dodnes tam žije více než polovina všech jedinců v Evropě. Ostatní stádečka jsou malá maximálně do pěti jedinců.
„Doufáme, že v Olomouci ustavíme záložní stádo, které pomůže k dlouhodobému chovu tohoto vzácného zvířete v Evropě,“ dodává mluvčí zoo Olomouc Iveta Gronská.
Foto: Zoo Olomouc
Pekari bělobradý (Tayassu pecari) potřebuje větší chráněné územní celky, jinak z přírody mizí. Nejhorší je situace ve Střední Americe, kde vymizel v Salvadoru a značně se snížila jeho početnost i v Mexiku, Guatemale a Kostarice. Zejména u poslední země jde o velké překvapení, protože ochrana přírody v Kostarice je na mimořádně vysoké úrovni. V jižní Americe ubývají pekariové zejména v Bolívii, Ekvádoru a částech Brazílie. Přímá příčina jejich vymizení na daných územích zůstává často neznámá.
Pekari obývá rozsáhlý areál od jižního Mexika po severní Argentinu. Jeho hlavním působištěm jsou tropické deštné lesy, upřednostňuje nížiny, ale je možné jej nalézt až do výšek 1900 m n. m. Žije v pohlavně smíšených skupinách od 5 do 200 jedinců, nejčastěji však kolem 25 zvířat. V místech většího loveckého tlaku jsou skupinky menší. Nemají teritoria, a tak se volně toulají lesy a jejich domovské okrsky jsou obrovské od 21 do 200 km2. Živí se převážně spadlým ovocem, ale i jinými rostlinami, bezobratlými, rádi si pochutnají na houbách a rybách.
Foto: Zoo Olomouc
Foto: Zoo Olomouc
Foto: Zoo Olomouc
Foto: Zoo Olomouc
Foto: Zoo Olomouc
