On a ona: malá dvojčata medojedů konečně prozradila své pohlaví a začala s tréninkem

Letní mláďata medojedů o sobě v Zoo Olomouc dávají patřičně vědět. Dnes již chovatelé konečně znají i pohlaví těchto sourozenců. Záznamem zoologa je to „1,1“, to znamená 1 samec a 1 samice. Nyní začínají se speciálním tréninkem.

V rámci nezbytné veterinární péče u nich chovatelé přikročili k veterinárnímu tréninku, kterým se snaží o to, aby jakýkoliv zásah, tedy například vakcinace, vážení či transport byl pro mláďata co nejméně zneklidňující. K veterinárnímu tréninku se může řadit i třeba přivolání, jak tomu bylo nyní, při pořízení fotografií a videí.

„Mláďata medojedů se vyvíjejí velmi pomalu, matky je velmi dlouho střeží v budce a trvá měsíce, než se osamostatní. Ta poslední na své samostatnosti již řádně zapracovala a mají se čile k světu,“ uvádí zooložka Ing. Eliška Veselá. Jejich rodiče před lety přicestovali ze soukromého chovu přímo z Jižní Afriky. Chováme je v zázemí, kde nejsou nikterak rušeni a mají tak podmínky k rozmnožování. V létě porodila chovná samice již popáté.

Proklatě chytré a nebojácné zvíře

Medojed je chován v zoo velmi zřídka, jelikož se jedná o proklatě chytré zvíře a zajistit jeho výběh tak, aby jej nepřekonal, je docela chovatelský oříšek. V České republice bychom ho našli jen ve třech zoo. Olomouckou skupinu zakládali v roce 2018 jedinci, pocházející z míst svého přirozeného výskytu v Africe. Odchovalo se zde prozatím pět mláďat. Medojed je velmi nebojácné a silné zvíře. Jsou známé případy, kdy se nebojí pustit do potyčky i se lvem.

Je libo med s medozvěstkou, nebo raději mršinu?

Medojed je všežravec, loví většinou menší obratlovce včetně jedovatých hadů, někdy napadá ovce a kozy, pochutná si na ovoci a má rád med. Nepohrdne mršinou, udává se, že v Indii vyhrabává i lidské mrtvoly. Úzce spolupracuje s ptákem medozvěstkou křiklavou. Ta svým křikem zvěstuje, že nalezla včelí hnízdo. Medojeda k němu navede, počká, až ho vyplení, a poté se k hostině přidá, zbytky pláství s včelím plodem jsou pro ni uspokojením z dobře vykonané spolupráce.

Původ označení pochází z latinského mellivora-mel (med) a voro (žeru, hltám). S touto lasicovitou šelmou bychom se tváří v tvář mohli setkat nejen v Africe, ale i v částech jižní Asie. Samci mívají oproti samicím až dvojnásobnou hmotnost cca 15 kg. Volná kůže v krční oblasti medojeda chrání nejen proti bodnutí žihadlem, ale i při napadení, kdy se díky ní podobně jako medvěd malajský dokáže vymanit ze sevření a otočit se až o 180°. Svalnaté přední končetiny má obdařené drápy dlouhými až 5 cm. Pomocí nich dokáže během pár minut vyhrabat díru velkou tak, že ji může použít jako svůj úkryt.