„Matka je velmi starostlivá, ona sama má právě tento výběh neskonale ráda, je prostorný, může v něm i šplhat a současně jí skýtá dokonalý přehled o dění vůkol. Tuto jistotu nepochybně přenese na svá mláďata, kterým malý výběh pro jejich temperament již nestačí. Ačkoliv jsou bázlivá, nový prostor přivítala hravě a nebojácně. Skotačí, dovádí a lidé je při troše štěstí mohou v Pavilonu levhartů již spatřit,“ uvádí ošetřovatel Tomáš Podhorka.
Zoo Olomouc chová levharty od roku 2001 a doposud se v ní narodilo 15 mláďat. Poslední odchovaný samec odcestoval v roce 2018 do Anglie, kde už se také stal otcem.
Ve volné přírodě jich je jen něco přes stovku
Počty zvířat v zajetí převyšují jejich počet v přírodě. Původní monitoring v 70. letech minulého století zjistil pouze 32 jedinců (za využití stop zanechaných ve sněhu), ještě v roce 2000 se jeho stavy odhadovaly na pouhých 22-28 jedinců.
Poslední léta se stavy zvýšily až na 130 zvířat, která byla spočítána v roce 2024 pomocí fotopastí. Vážnou hrozbou pro levharty je pytláctví, ale i lesní požáry, nebo těžba dřeva a nerostných surovin.
Ruské a západní ochranářské skupiny utvořily organizaci Amur Leopard and Tiger Alliance (ALTA), která se má pokusit ohrožené levharty a tygry ussurijské zachránit. Snahou o záchranu levharta mandžuského se zabývá i WWF. Populaci v přírodě musí podpořit ta ze zoo, tak aby se docílilo dostatečné genetické diverzity. Bohužel ochranářským snahám nyní brání válka.
Foto: Zoo Olomouc
Foto: Zoo Olomouc
Foto: Zoo Olomouc
Foto: Zoo Olomouc
Foto: Zoo Olomouc
Foto: Zoo Olomouc
