Nezkoušejte sami zachraňovat ryby a raky, i když je hladina řeky Moravy mimořádně nízká

Nízká hladina řeky Moravy v okolí olomoucké náplavky není důsledkem sucha ani stavby náplavky, ale pravidelného vypuštění jezové zdrže, které potrvá do 20. července. Město zároveň upozorňuje, že lidé by neměli sami přenášet ryby ani raky z vysychajících tůní, protože mohou nevědomky urychlit úhyn živočichů nebo přispět k šíření nebezpečného račího moru. Problematiku vysvětlil Petr Loyka z odboru životního prostředí olomouckého magistrátu.

Poloprázdné koryto řeky svádí k zachraňování vodních živočichů | Foto: mmol

Proč je najednou v Moravě kolem náplavky tak málo vody? Průtok se nezměnil, pouze došlo k pravidelnému vypuštění jezové zdrže od 13. 7. do 20. 7., kdy dojde k jejímu opětovnému napouštění. Povodí Moravy provedlo vyhrazení jezových uzávěrů, tak všichni vidíme, kolik vody v Moravě právě teče.

Má na výšku hladiny vody vliv i podoba náplavky?

Náplavka nemá žádný vliv na regulaci výšky hladiny vody. Je to jen prostor pravého břehu v nižší úrovni, než je nábřeží. 370 metrů dlouhá a 12 metrů široká náplavka musí odolat proudění vody, ledům i pohybu těžké techniky zajišťující její údržbu. Je postavena tak, aby byla zaplavována průtokem v Moravě nad Q30d, což znamená, že zhruba 30 dní v roce může být náplavka pod vodou. Díky efektivní manipulaci na jezu níže po toku je ale zaplavována až při daleko vyšším průtoku vody, což jsme si potvrdili i při předloňské povodni. Jeden z historicky nejdůležitějších podkladů „Studie urbanistického a ekologického začlenění koryta řeky Moravy do struktury města Olomouce“ z roku 2002 obsahuje architektonický návrh kamenného nábřeží včetně obou mostů. S tím souzněli i památkáři. Stěžejním tvůrcem je architekt Antonín Novák, autor podoby nového mostu Václava Rendera.

Foto: mmol

Jaký je stav na tocích?                       

Problémem pro oživení vodních toků je nyní nejen prohlubující se sucho, ale i snaha některých lidí zachraňovat ryby, nebo raky z izolovaných tůní a vysychajících úseků. Vím, že pohled na zkázu způsobenou suchem a hynoucí živočichy vybízí k záchraně, ale pokud přenesete další ryby do tůňky, v niž nějaké jsou a se štěstím přežívají, tak zvýšenou spotřebou kyslíku urychlíte úhyn všeho živého, včetně zachraňovaných, přenesených ryb. Je velmi složité žádat lidi se vztahem k přírodě, aby jí nepomáhali, ale na rozšiřování račího moru, tedy nemoci decimující naše původní raky říční se mohou podílet i ti, kteří se nyní raky snaží zachraňovat. Úplně pominu to, že manipulují s chráněnými druhy, ale mor se tímto způsobem může velmi rychle dostat do dosud nezasažených toků a způsobit tam katastrofu.

Pokud jde o raky, tak na první pohled zachránce nepozná, že se jedná o nakaženého raka. Prosím, žádné raky nestěhujte, protože se může jednat o nakažené původní raky nebo o raky nepůvodní. U nepůvodních raků je jedno, jestli jsou zdraví nebo nakažení, protože pokud se i později setkají s račím morem, jsou nákaze odolní, ale nemoc dále roznášejí, šíří. Pracovníci odboru životního prostředí i olomoučtí rybáři již několik týdnů situaci sledují, proto je vhodné jim záchranu ryb a vodních živočichů přenechat, aby mohla být přijata potřebná opatření.

Petr Loyka, biolog a vedoucí odboru životního prostředí MMOL

Foto: mmol



INZERCE
Radiotalent Radiotalent

VSTUP DO DISKUZE



INZERCE
TV Morava
INZERCE
Self promo Urbášek