„Poslední roky nám ukazují, že jesenická sokolí populace je poměrně stabilní. K výkyvům v úspěšnosti hnízdění dochází především kvůli počasí a útokům predátorů, nejčastěji kuny skalní. Důležité je, že se výrazně nemění počet hnízdících párů. V roce 2024 sice během sezóny přišly o život čtyři dospělé samice, ale dnes vidíme, že se populace s tímto zásahem rychle vyrovnala. Nad jesenickými hřebeny létá dostatek nezadaných ptáků, kteří jsou předpokladem pro vytváření nových hnízdních párů,“ vysvětluje Petr Šaj z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) ČR.

Při monitoringu sokolích hnízd pomáhají nejen dobrovolní spolupracovníci, ale i fotopasti s okamžitým přenosem. „Díky nim máme obrovské množství jedinečných informací ze života sokolích rodin. Pro představu – za jednu hnízdní sezónu je to i více než 100 tisíc snímků. Dlouhodobě značíme mladé ptáky i odečítacími kroužky. Díky tomu například víme, že samci více zůstávají v oblasti svého narození a samice naopak obsazují ostatní lokality nejen v ČR,“ popisuje ornitolog Tomáš Pospíšil, spolupracovník AOPK ČR.  

Ve druhé polovině minulého století počty sokolů drasticky poklesly, především kvůli nadměrnému používání pesticidů a dalších chemikálií v zemědělství. Postupně se do české krajiny díky důsledné ochraně vracejí a dnes již nejen v chráněných územích hnízdí více než stovka párů. Další minimálně čtyři desítky párů obsadily budky na lidských stavbách (komínech, věžích). 

Skalnaté a rozlehlé území Jeseníků s okolím jim vedle kvalitních hnízdních možností nabízejí i dostatečnou potravní nabídku. Zhruba třetina sokolích párů je každoročně neúspěšná kvůli útokům predátorů či potyčkám s jinými sokoly. 

„V místech, kde se obvykle pohybuje více lidí, instalujeme každoročně informační tabule s páskou usměrňující pohyb turistů. Děkujeme všem návštěvníkům, kteří pokyny respektují a přispívají tak k úspěšnému vyvedení mláďat,“ dodává Petr Šaj.

Sokol stěhovavý je velký zhruba jako vrána a dožívá se až dvaceti let. Živí se převážně ptáky do velikosti holuba, které loví za letu. Při útoku přitáhne křídla k tělu a střemhlavým letem v podstatě padá na kořist. Vlastní hnízdo si sokol nestaví. Nejčastěji obsadí skalní výklenek či římsu nebo staré krkavčí hnízdo na skále. V Jeseníkách a v Rychlebských horách si sokoli opakovaně vybírají přibližně dvacet skalních lokalit. Mláďata zůstávají na hnízdě zhruba sedm týdnů.