Jedna z nejvýznamnějších a umělecky nejcennějších barokních památek města potřebovala více než běžnou údržbu. Technologické zařízení z 80. let minulého století dosáhlo konce své životnosti, a proto je nahradil nový systém s filtrací a řízenou chemickou úpravou cirkulující vody.

Olovo ověřené na Pražském hradě

„Jedním z dlouhodobých problémů byla netěsnost nádrže. Voda z ní opakovaně prosakovala a tradiční jílové těsnění, které památkáři obvykle upřednostňují, nedokázalo problém dlouhodobě vyřešit. Nádrž jsme proto nechali vyložit olověným plechem. Ten má zajistit spolehlivé utěsnění a současně respektovat historickou konstrukci kašny,“ popsal náměstek primátorky Tomáš Sýkora.

Nejde přitom o nevyzkoušený postup. Olověné těsnění se při obnově historických kašen osvědčilo například v areálu Pražského hradu, kde je restaurátoři úspěšně používají již více než tři desetiletí.

„Olověné vyložení spojuje spolehlivou ochranu s dlouhou životností. Je šetrné k původnímu materiálu a v budoucnu je lze odstranit bez zásadního zásahu do historické konstrukce,“ doplnil Sýkora.

Foto: mmol / Pavel Konečný

Provedení olověného vyložení restaurátorem Jiřím Fingerem ocenil také Petr Skalický z Generálního ředitelství Národního památkového ústavu. „Je provedeno precizně a kvalitně, s respektem k památce a s maximálním ohledem na její hmotnou historickou strukturu,“ uvedl Skalický.

Během zkušebního provozu bude stanovena optimální výška hladiny, doladí se provozní parametry a podle potřeby se vymění některé prvky tak, aby odpovídaly výslednému technickému řešení kašny.

Laser odhalil skryté poškození

Skutečný rozsah poškození Merkurovy sochy se ukázal až po jejím očištění. Restaurátoři proto přistoupili k doplňkovému laserovému čištění. Tato metoda umožňuje přesně řídit intenzitu zásahu a šetrně odstranit či zeslabit nežádoucí vrstvy, aniž by došlo k mechanickému narušení původního materiálu.

Obnovou prošlo také potrubí a podzemní technologická šachta. Ta dostala nové poklopy a železobetonové průvlaky, aby bezpečně odolala pojezdu těžkých vozidel.

Barokní symbol obchodu

Merkurova kašna byla dokončena v roce 1727. Na jejím vzniku se podíleli kameník Václav Render, stavitel Jan Jakub Kniebandl a sochař Filip Sattler, který vytvořil ústřední postavu Merkura.

Antický patron obchodníků, cestovatelů a poslů je zachycen v dynamickém šroubovitém pohybu. V pravici drží zlacenou okřídlenou berlu – caduceus. Ze stylizovaného skaliska pod jeho nohama vystupují tři hadovité ryby sloužící jako chrliče. Podle jednoho z výkladů odkazují k řekám Léthé, Styx a Acherón a k Merkurově úloze průvodce duší do podsvětí.

Kašna stojí u křižovatky ulic 8. května a 28. října, kudy v minulosti vedla jedna z hlavních obchodních tras historickou Olomoucí. Umístění kašny zasvěcené bohu obchodu proto nebylo náhodné.

Po téměř třech staletích tak jedna z nejcennějších olomouckých barokních památek získala technické řešení, které ji má spolehlivě chránit pro další generace.

Foto: mmol / Pavel Konečný