Většině madagaskarských poloopic kvůli kácení deštných pralesů, lovu pro maso a úbytku životního prostoru doslova mizí domov před očima a stávají se tak nejohroženější skupinou primátů na světě, na prahu vyhynutí. „Těší nás, že můžeme přispět k zachování jejich populací i námi chovanými jednici,“ říká mluvčí Zoo Olomouc Iveta Gronská. Zoo úspěšně odchovává několik druhů lemurů včetně vari černobílého, který patří v přírodě k těm úplně nejohroženějším!
„K jejich významnému dni jsme pro ně připravili překvapení v podobě dýní,“ dodává Iveta Gronská. Lemurům očividně sváteční dárek udělal radost.
VARI ČERNOBÍLÝ
Olomoucká zahrada chová vari od roku 1990 a narodilo se v ní celkem 41 mláďat. Kriticky ohrožený lemur vari patří mezi největší lemury. Ze všech lemurů je nejvíce plodožravý, současně je velmi důležitým roznašečem semen po pralese, čímž zajišťuje jeho obnovu. Taktéž přenáší pyl z květů národního stromu Madagaskaru - ravenaly madagaskarské. Pohybuje se převážně v korunách stromů, v nichž si za účelem rozmnožování staví i hnízda. V těch ponechává i mláďata, která při přesunu přenáší v zubech jako kočka. Typickým znakem tohoto druhu lemurů je černobílé zbarvení, které je unikátem.
Podle evropské organizace EAZA chová variho černobílého 116 zahrad na světě v počtu 398 jedinců.
LEMUR BĚLOČELÝ
V olomoucké zoo jsme se s prvními lemury mohli setkat již v roce 1989. K dnešnímu dni se zde narodilo celkem 42 mláďat. V pralesích severovýchodního Madagaskaru byla pro jejich ochranu před lovem zřízena rezervace Betampona, vysazeni byli i na ostrůvek Nosy Mangabe. Mláďata nosí matka na sobě, na boku v oblasti slabin. Samice bývají hnědé, případně hnědošedé, zato samci se pyšní bílým zbarvením hlavy. Podle evropské asociace EAZA chová lemura běločelého 19 institucí v počtu 55 jedinců.
LEMUR KATA
Olomoucká zoo chovala lemury kata nejprve v letech 1990-1993. Zlomovým se stal až rok 2012, kdy došlo na Svatém Kopečku k otevření chovného centra. Dosud se zde narodilo celkem 37 mláďat.
Typickým je pro tento druh dlouhý, pruhovaný ocas, jež ve většině případů čítá 13 černých a 13 bílých pruhů. Kata se pohybuje převážně v korunách stromů a je oproti jiným lemurům aktivní ve dne. Mládě se drží nejprve na břiše matky, po 2 týdnech přesedlá na matčina záda.
Evropská asociace zoologických zahrad (EAZA) uvádí v rámci chovu v 214 zoologických zahradách 2268 jedinců.
LEMUR TMAVÝ
První jedince jsme získali ze Zoo Doue La Fontaine ve Francii v roce 1995. Od té doby se tu narodilo 30 mláďat. U tohoto druhu se vyskytuje výrazný pohlavní dimorfismus, samci jsou sytě černě zbarvení, zatímco samice jsou hnědavé s bílým břichem a hlavou. Průměrně se dožívají věku 20 až 25 roků.
V rámci evropské organizace zoologických zahrad EAZA chová lemury tmavé 44 zoo v počtu 132 jedinců.
Lemuři jako duchové zemřelých
Staří Římané nazývali duchy zemřelých "lemuros“. První Francouzi, kteří na Madagaskaru přistáli a uslyšeli naříkavé plačtivé hlasy, připomínající lidský nářek, dali jejím původcům právě toto jméno. Slovo "lemur" tedy znamená "noční putující duch". Lemuři mívají problémy s termoregulací. Za chladného počasí se k sobě tisknou, aby se zahřáli. Po ránu se snaží ohřát co největší plochu těla slunečními paprsky, sedávají otočení k vycházejícímu slunci s rozpaženými horními končetinami. Lemuři jsou významnými zahradníky, neboť roznáší semena rostlin, a tím přispívají k obnově flory na Madagaskaru. Živí se zejména lesními plody, ovocem, semeny a výhonky stromů, listím, či hmyzem. Porody mláďat jsou naplánovány tak, aby se v době jejich narození nacházelo dostatek kvalitní potravy, matky nestrádaly a měly dostatek mléka. Toto období nastává na začátku období dešťů. Žijí ve skupinách složených z rodičů a mláďat různého věku. Na péči o narozené potomky se podílí celá rodina.
