„Představujeme vám samečka Lotranda, jehož porodní váha činila 38 kilogramů. Samice Tereza byla od prvního dne velmi hodnou velbloudí matkou a o své mládě se dobře starala. I přes to, že je prvorodička, pojí nás s ní ukázková spolupráce, což nemusí býti pravidlem,“ říká zooložka Libuše Veselá a vysvětluje, proč zoo se zveřejněním informací o Lotrandovi čekala několik týdnů. „S informacemi jsme vyčkávali a současně byli velmi obezřetní, jelikož první dny velbloudího mláděte mohly provázet komplikace natolik velké, že nešlo s jistotou říci, že se bude jednat o šťastný příběh. Ten se nicméně, věříme, už píše. Mládě si užívá probouzející se přírody a my ho v těchto dnech můžeme již při jeho venkovním dovádění poprvé pozorovat,“ dodává nadějně Libuše Veselá.
Lotrando je mezi svými ve výběhu na Svatém Kopečku spokojený. / Foto: Zoo Olomouc
Velbloudy v Olomouci chovají téměř od prvopočátku zahrady, a to od roku 1958. V roce 1983 přišli ze Zoo Liberec samec Jásir a samice Arafat. Poslední mládě se v olomoucké zoo podařilo odchovat v roce 2020. Nynější skupinu tvoří samec Lorenzo (Ostrava), nejstarší samice Eliška (Olomouc), Tereza (Liberec), Marysza (Opole), Masafi (Olomouc), Elliot (Olomouc), Lotrando (Olomouc).
Jedná se o domácí býložravá zvířata domestikovaná asi před 4,5 tisíci lety, chovají se v počtu okolo 1,5 milionu jedinců. Divoce žijí jen v poušti Gobi a severozápadní Číně v počtu necelých 1000 jedinců a jde tedy o kriticky ohrožený druh.
Bez vody vydrží dva týdny
Velbloudi se pouštním podmínkám umí neskonale dobře přizpůsobit. Jejich srst, která slouží jako velmi dobrý tepelný izolant, je doslova mistrovským dílem přírody a dokáže je chránit před mrazy až – 40 °C. Úzké štěrbiny nozder se při písečné bouři semknou a brání pronikání jemných pískových částeček. Uši chrání husté chomáče srsti a oči dlouhé dvojité řasy. V případě nutnosti zakryje velbloud oční bulvu průhledným víčkem a začne slzet, aby vyplavil případná zrnka písku.
Díky upravenému metabolismu vydrží velbloud bez vody více než dva týdny. Délka přežití bez vody závisí na potravě. Jakmile dorazí do oázy, může během patnácti minut vypít i 150 litrů vody. Velbloudi mají dobře vyvinutý čich a dokážou ucítit vodu na vzdálenost až 17 kilometrů. A ptáte-li se, zda h… hoří, tak velbloudí ano. Trus je tak dokonale zbaven vody, že je možné ho ihned použít k rozdělání ohně. Pociťuje-li velbloud ohrožení, či se potřebuje bránit, používá tři zbraně. Kouše, kope – nemá slabiny, jeho velký akční rádius mu tedy umožňuje kopat do všech stran. A plive. Sliny s bachorovou tekutinou dlouho střádá, ve chvíli, kdy je munice dostatek, vyhledá terč a plivne.
Lotrando je mezi svými ve výběhu na Svatém Kopečku spokojený. / Foto: Zoo Olomouc
Velbloudí mládě Lotrando. / Foto: Zoo Olomouc
