Tvůrce radničních slunečních hodin Radomír Surma představí malby na otiscích nahých ženských těl

Olomoučané ho znají zejména jako akademického restaurátora. Radomír Surma zachránil gotické fresky v Ostružnické ulici, renesanční fresku v Univerzitní ulici, barokní díla na Hradisku či nádherný sál Komenia. Vytvořil i sluneční hodiny na radnici. Dnes ovšem představí zcela jinou polohu; zahajuje první velkou výstavu s rozměrnými díly na motivy nahého lidského těla.

Bodytypie, jak svou techniku sám pojmenoval, stojí na práci malíře s otisky nahých ženských těl. Torza postav v běžných či naopak nepřirozených a neobvyklých polohách, otištěná na velké ploše, pak výtvarník dále důmyslně dotváří. Výsledek je pak vlastně společným dílem malíře i jeho modelek. Autorem pojmu Bodytypie je sám Surma. "Hledal jsem pečlivě, jestli ten termín nepoužil už někdo přede mnou, ale nikoho jsem nenašel ani u nás, ani v zahraničí," dodává malíř s úsměvem.

„Jeho nové kompozice využívají na první pohled velmi jednoduché metody otiskování. Poučen znalostí antropometrie a akcemi Yvese Kleina, který na bílé plátno obtiskoval modře a zlatě pomalovaná nahá ženská těla, se Surma rozhodl využití i této experimentální techniky ve své současné tvorbě,“ říká kurátorka výstavy Štěpánka Bieleszová. Otiskem postavy samozřejmě práce nekončí. Na rozdíl od Yvese Kleina Surma pojetí finálního díl posunuje směrem k bujné malbě, na nahá ženská těla maluje jako na plátno, v plochách a se všemi valéry či barevnými kontrasty. Z výsledku je patrné, že předem trochu kalkuluje a odhaduje, jakým způsobem by finální otisk mohl vyznít. Na druhou stranu ale svou roli sehrávají i samy modelky, které mohou prvotní autorův impuls pozměnit.

Některá díla pracují jen s čistým otiskem jedné barvy jednoho odstínu a velmi úspornými liniemi, dotvářejícími siluety postav, jiné rafinovaněji pracují s různě namalovaným povrchem nebo kombinují dvě vrstvy papíru a otisky dvou modelů, které se ani při práci v ateliéru nemusely reálně setkat, nicméně výsledná kompozice na papíře je navždy propojuje a sbližuje (viz série Milenky na obrázku vlevo).

Výstava v Galerii města Olomouce na Dolním náměstí představuje přes padesát velkoformátových maleb na papíře a jedno výjimečné plastické dílo z frkaného cínu. Obrazy zachycují otisky sedmi různých modelek a dvou modelů.

Výstava začíná v Galerii města Olomouce ve středu 25. ledna v 18 hodin vernisáží a potrvá zde až do 11. února. V galerii je vystaveno více než čtyřicet rozměrných Surmových obrazů.

Radomír Surma (1968, Olomouc) absolvoval restaurátorskou školu u profesora Karla Strettiho na Akademii výtvarných umění v Praze. Krátce nastoupil do Muzea umění v Olomouci, posléze odešel na volnou nohu. Vedle profese restaurátora, která jej maximálně odborně i časově naplňuje, si čas od času najde i minimální prostor pro vlastní volnou výtvarnou tvorbu. Kresba pastelem mu umožňuje jak výrazné kresebné vyjádření figury, tak malířské až plastické postižení barevných nuancí a objemu. V jeho tvorbě dominují portréty a figurální motivy obecně. Vynikající kresebnou techniku, získanou při studiu děl starých mistrů, nevyužívá k prostému zachycení tváře či těla, ale záměrně si vybírá, často při studiu tanečních a gymnastických pohybů, dynamické až komplikované pojetí postav.