Na programu jsou dvě novodobé světové premiéry českých hudebních děl z přelomu 18. a 19. století. V obou případech jsou nějak spjata s tvorbou geniálního Wolfganga Amadea Mozarta a v obou případech byla donedávna mezi ztracenými skladbami. Dnes večer po dvou staletích skladby znovu zazní.
Co o dílech píše pořadatel festivalu? "Ač se může na první pohled zdát, že dvě skladby dnešního večera jsou si námětově velmi vzdálené, mají překvapivě mnoho společného. Obě hudebniny se dochovaly unikátně v archivu Pražské konzervatoře a to pouze ve verzi klavírního výtahu. Obě se výrazně vztahují k Mozartově osobě. V případě Röslera námětově a stylově a v případě Branžovského stylově i transformováním jeho hudby do nové podoby. Klavírní výtahy jsme na základě dobově doložené praxe o hraní sólových klavírních sonát s průvodem continua obohatili ještě o doprovod varhanního pozitivu. V případě Kantáty tak přibližujeme zvukově dílo sakrálnímu prostředí, v případě Holoprtského posvícení mechanickým hracím nástrojům z přelomu 18. a 19. století. Není bez souvislosti, že podle návrhu skladatele a vynálezce Tomáše Antonína Kunze (1756–1830?) byl v Praze v letech 1796–98 postaven první klaviorganon."
Hlavním pořadatelem Festivalu Baroko 2024 je Vlastivědná společnost muzejní v Olomouci z. s., spolupořadateli jsou Vlastivědné muzeum v Olomouci, Ensemble Damian z. s., Univerzita Palackého v Olomouci, Městské kulturní zařízení Uničov, Handkeho spolek, Římskokatolická farnost Zábřeh a Město Zábřeh.
Program v neděli 2. června od 19 hodin ve Vlastivědném muzeu Olomouc
Jan Josef Rösler (1771–1812): Kantáta o Mozartově smrti Novodobá světová premiéra smuteční skladby z roku 1798. Účinkují Veronika Kaiserová, Markéta Israel Večeřová, Hana Solanská, Dorota Grossová – soprány
Jan Branžovský (1790–1840?): Holoprtské posvícení / Novodobá premiéra české zpěvohry z Třebechovic pod Orebem. Účinkují Bel canto, Jana Synková, Ensemble Damian, Tomáš Hanzlík, Petra Matějová – fortepiano, Martin Smutný – pozitiv
Kompletní program festivalu najdete zde
Sál svaté Kláry září novotou
Festival Baroko se odehrává v nově opraveném sále, kterému organizátoři program dokonce přizpůsobili. „Uvedeme například komorní operu Endymio, která měla v kostele premiéru v roce 2001. Je to prostor s velkou kostelní akustikou, která vytváří takový zvláštní dojem a má až meditační efekt. A to je něco, co mě velice přitahuje nejen u duchovní hudby, ale i u té koncertní,“ vysvětlil Tomáš Hanzlík, zakladatel přehlídky z katedry hudební výchovy PdF Univerzity Palackého a umělecký vedoucí Ensemble Damian.
Dramaturgie festivalu se zaměřuje na interpretaci hudby s použitím dobových nástrojů. Návštěvníci se mohou těšit na virtuózní houslové sonáty, klavírní trio, recitál, ale i premiéru českých zpěvoher nebo komorních oper na slavná barokní libreta. „Hudbu, která bude i letos na festivalu znít, nikde jinde neuslyšíte, byla 200 let ukrytá v archivech. Ač jsme letos nezvolili žádný podtitul, dramaturgie je sestavena výhradně z děl českých autorů u příležitosti Roku české hudby 2024. Náš zájem je ale nasměrován na starou hudbu před Bedřichem Smetanou,“ pozval Tomáš Hanzlík.
Zazní skladby, které byly určené ke korunovačním, slavnostním ceremoniím a intronizaci církevních hodnostářů, ale i díla napsaná pro ochotníky na malém městě, kteří se tím bavili navzájem. Je překvapivé, že i tyto regionální skladby mají často značnou uměleckou hodnotu. „Ze spolupráce mezi muzeem a festivalem Baroko mám dlouhodobě velmi dobrý pocit, protože zde dochází k propojování živé kultury a paměťové instituce. Oživení sálu prostřednictvím živého umění proto velmi vítám,“ sdělil Jan Žůrek, radní Olomouckého kraje.
Foto: Festival Baroko
Skladatel a vedoucí Ensemble Damian Tomáš Hanzlík (uprostřed) a ředitel muzea Jakub Ráliš (vlevo) v sále svaté Kláry | Foto: Vlastivědné muzeum Olomouc
Strop a lustry sálu svaté Kláry | Foto: Vlastivědné muzeum v Olomouci
