Nynější svazky edice doznaly změny – určující vizuální prvek je zlatavého nádechu žluté barvy přebalu, po jeho obvodu s červenou linkou přecházející do hnědého odstínu. V této podobě byla opět vydána kniha od Prof. PhDr. Radka Fukaly Sen o odplatě: Dramata třicetileté války 1618 – 1648 s rozdílem doplnění letopočtů v podnázvu a úpravy i rozšíření textu na základě nově zjištěných badatelských výsledků. Také černobílé fotografie jsou poněkud pozměněny a publikovány v graficky vyšší kvalitě.
Oproti prvnímu vydání přibyla barevná obrazová příloha, která mj. obsahuje snímky konfederační listiny stavů zemí Koruny české z roku 1619, zkrvaveného písemného rozkazu od Albrechta z Valdštejna maršálu Papennheimovi, vyobrazení bitvy na Bílé Hoře či obléhání Brna i portrétů kurfiřta Friedricha Falckého a velitelů armády švédského krále – v souvislosti s Lennartem Torstenssonem je v popisku uveden chybný rok (1646) bitvy u Jankova, ve které tento generál a jeho vojáci zvítězili dne 6. března 1645. Autor publikace se rovněž věnuje obléhání Olomouce Švédy a dalším bojům v regionu, zachyceny jsou i císařské pokusy o opětovné dobytí Olomouce zpět z rukou Švédů.
Obsáhlejší je také závěrečná část knihy. Navíc jsou publikovány dva seznamy - členů říšských ozbrojených spolků (Katolická liga, protestantská Unie) i sedmadvaceti popravených mužů v Praze na Staroměstském náměstí dne 21. června 1621 a dále rodokmen Habsburků či ve větším rozsahu poznámky k archivním pramenům a literatuře. Mohl být otištěn i rodokmen Vasovců, vždyť švédský král Gustav II. Adolf byl hlavním protivníkem Habsburků.
Fukala knihou Sen o odplatě: Dramata třicetileté války 1618 – 1648 potvrzuje výjimku ze zvyklostí ohledně nedostatečně aktualizovaných vydání úspěšných titulů, vždyť jeho publikace z roku 2005 zůstává kompaktní, ale ta vydaná v roce 2025 je ještě kompaktnější.
Prof. PhDr. Radek Fukala: Sen o odplatě: Dramata třicetileté války 1618 – 1648, ISBN: 978-80-278-0250-0, 424 str., 3. upravené a rozšířené vydání, Nakladatelství Epocha – Praha, rok 2025.
Stanislav Vaněk
Pražská defenestrace na dobové rytině
Fridrich V. Falcký, kurfiřt v Rýnské Falci a zvolený český král
Alžběta Falcká, dcera anglického krále Jakuba I. a manželka krále Fridricha
Konfederační listina stavů z roku 1619. Svými pečetěmi ji stvrdilo 96 zástupců stavů zemí Koruny české a na pergamenové proužky připojili své podpisy.
Polní maršálek Heřman Wrangel, který na švédské základně v pruském Elbinku vždy podporoval plány pobělohorské emigrace
Lennart Torstensson, švédský maršálek a vítěz nad císařskými v bitvě u Jankova v březnu 1646.
Vítězství spojených švédských a saských vojsk pod velením Gustava II. Adolfa u Breitenfeldu nad císařsko-ligistickými jednotkami, jimž velel Tilly.
Zkáza bohatého Magdeburku byla největší lidskou katastrofou bolestné třicetileté války. Po dlouhém a krutém obléhání císařsko-ligistickou armádou kvetoucí město na Labi zmizelo 20. května 1631 v hustém kouři, žáru a ohni.
Gustav II. Adolf vedl u Lützenu jeden z útoků jízdy a v jízdní šarvátce také padl
Valdštejnův písemný rozkaz Pappenheimovi v bitvě u Lützenu, který měl velitel proslulých kyrysníků při sobě, když byl těžce raněn. Okraje dopisu nasákly jeho krví.
Bitva u Nördlingenu 5.–6. září 1634 přinesla Švédům první velkou porážku na říšském území.
Diorama bojů na Karlově mostě, k nimž došlo během obléhání Prahy Švédy v samotném závěru třicetileté války
Ratifikace španělsko-nizozemské mírové smlouvy v Münsteru v květnu 1648. V říjnu zde uzavřeli mír i hlavní soupeři – Francie a rakouští Habsburkové
