Společnost

Olomoucký arcibiskup Jan Graubner nahrazuje Dominika Duku v čele pražské arcidiecéze!

Velké překvapení se odehrálo v pátek 13. května v nejvyšších církevních kruzích. Dominika Duku, kterému je 79 let a čtyři roky už přesluhuje, nahradí v pozici pražského arcibiskupa dosavadní arcibiskup olomoucký Jan Graubner. Pozice metropolity moravského zůstane následně dočasně neobsazená.

Arcibiskup Jan Graubner | Zdroj: ado.cz

AKTUALIZOVÁNO U církevních hodnostářů platí pravidlo, že při dorvšení věku 75 let nabídnou rezignaci. Pětasedmdesát bylo Dominiku Dukovi už před čtyřmi lety, ale k očekávané výměně dochází až nyní. O tom, kdo bude novým arcibiskupem, rozhoduje především papežský nuncius. Výběr měl na starosti od roku 2018 Charles Balvo, toho ale nyní po "převelení" do Austrálie nahradil nový nuncius Jude Thaddeus Okolo. Finální rozhodnutí je v rukou Svatého stolce, vychází ale z mnoha konzultací s dalšími biskupy či řeholníky v příslušné arcidiecézi. 

Ohledně toho, kdo konzervativního a z pohledu řady médií kontroverzního Dominika Diku nahradí, se spekulovalo dlouho. Uvažovalo se například o několika biskupech z českých diecézí. Nakonec to je ale s určitým překvapením zkušený arcibiskup olomoucký Jan Graubner. Ten je sice rovněž zastáncem konzervativní linie, nicméně v různých sporných a sledovaných situacích zastával stanoviska znatelně bližší liberálnímu světu. Volba je překvapivá v tom ohledu, že Jan Graubner je ve věku, kdy opět bude muset brzy nabídnout rezignaci. Letos v září mu totiž bude už 74 let!

Arcibiskup Jan Graubner v olomoucké katedrále svatého Václava | Foto: Rej.cz

V čele olomoucké arcidiecéze stál 14. arcibiskup Jan Graubner celých 30 let. Během té doby se výrazně zasloužil se o obnovu mnoha aspektů církevního života i struktur církve a jejích organizací včetně charity po desítkách let devastujícího komunistického režimu. Z pohledu jeho dobré pozice respektovaného metropolity na Moravě se jeví jeho přestup do Prahy jako odvážný krok, možná jako svého druhu oběť v době, kdy se nenašel vhodný nástupce mezi mladšími duchovními. 

Na novinku hned zareagovali i někteří politici. "S velkou radostí i hrdostí jsem dnes přijal zprávu o tom, že se novým arcibiskupem pražským a primasem českým stane dosavadní arcibiskup olomoucký a metropolita moravský Jan Graubner! Otci Graubnerovi, se kterým jsem v Olomouci společně prožil bezpočet významných duchovních událostí a spolupracoval i na řešené běžných všedních úkolů, chci tímto vyjádřit velkou gratulaci a popřát mu hodně vytrvalosti, energie i Božího požehnání v novém působišti," napsal před chvílí na sociálních sítích olomoucký poslanec a bývalý primátor  Martin Major. "Jsem přesvědčen o tom, že s pokorou, dobrou vůlí i zkušenostmi, které Jan Graubner dlouhodobě prokazoval v Olomouci, dobře pochodí i v exponované a mediálně sledované funkci v Praze."


Arcibiskup Jan Graubner v olomoucké katedrále svatého Václava | Foto: Rej.cz

Je faktem, že pozice pražského arcibiskupa je mediálně ostře sledovaná a vyjádření či postoje tohoto představitele média často berou jako postoje celé tuzemské katolické církve. Dominik Duka byl v posledních letech nemalou částí liberálního tisku vnímán jako výrazný konzervativec, přičemž Jan Graubner v minulosti několikrát veřejně vyjádřil nesouhlas s jeho postoji. Týkalo se to například působení Hany Lipovské v radě České televize, lživých útoků na prezidentského kandidáta Jiřího Drahoše nebo nesouhlasu s tím, že významný zaměstnanec pražského arcibiskupství kandidoval jako komunální lídr populistické Okamurovy SPD. 

Kdo v Olomouci?

Pokud jde o post arcibikupa olomouckého, ten bude v momentě jmenování Jana Graubnera v Praze uprázděn. Nastane období tzv. sedisvakance, které skončí výběrem, jmenováním a vysvěcením nového arcibiskupa. V olomoucké diecézi jsou v tuto chvíli dva pomocní biskpové Josef Nuzík a Antonín Basler plus emeritní pomocný biskup Josef Hrdlička. O nástupci arcibiskupa Jana ještě není rozhodnuto, podle některých zpráv by to ale mohl být právě biskup Josef Nuzík. Netvrdíme ale, že se tak opravdu stane! 

Jan Graubner | Autor: Michal Maňas – Vlastní dílo, CC BY 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=2072087

Pracoval jako dělník, obnovil charitu i Tříkrálovou sbírku 

Stručný životopis Jana Graubnera 

Mons. Jan Graubner se narodil v Brně 29. srpna 1948, vyrostl ve Strážnici jako jeden z pěti sourozenců. V roce 1967 maturoval na Střední všeobecně vzdělávací škole a poté rok pracoval v Gottwaldově jako dělník, aby získal „dělnický původ“. V roce 1968 byl přijat do kněžského semináře a na Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu v Olomouci. Kněžské svěcení přijal 23. června 1973.

Působil jako kaplan ve Zlíně a ve Valašských Kloboukách. Od roku 1982 do 1990 byl farářem ve Vizovicích a zároveň působil jako excurrendo administrátor nejprve v Provodově a později v Horní Lhotě.

Dne 17. března 1990 byl jmenován titulárním biskupem tagarijským a pomocným biskupem olomouckým. Vysvěcen byl 7. dubna 1990 arcibiskupem Vaňákem a biskupy Otčenáškem a Cikrlem. Za biskupské heslo si zvolil citát Quod dixerit vobis, facite („Co vám řekne, učiňte“). Po smrti Františka Vaňáka převzal správu diecéze jako administrátor a 28. září 1992 byl jmenován arcibiskupem olomouckým, správu diecéze převzal 7. listopadu 1992.

Zaměřil se na obnovu diecézní struktury, založil řadu církevních škol, vybudoval síť Charit. Inicioval Tříkrálovou sbírku a Dny lidí dobré vůle na Velehradě. Zabývá se duchovním doprovázením a záleží mu na široké spolupráci a stavění mostů mezi lidmi i názory. Věnuje se pastoraci rodin, pro které založil Centrum pro rodinu s pobočkou v každém děkanátu arcidiecéze. Je duchovním rádcem Orla. Založil zbožné sdružení Eucharistická hodina. Věnuje se obnově poutních míst Velehrad a Svatý Hostýn i rozvinutí pouti hasičů, myslivců, včelařů a dalších profesních skupin, nebo děkanátních poutí za obnovu rodin a kněžská povolání. Inicioval Pocty duchovních, kteří zahynuli v koncentračních táborech, nebo velké výstavy jako „Církev a republika“ nebo „A. C. Stojan“. Založil edici audioknih „Edice Velehrad“.

V letech 2000 až 2010 byl předsedou České biskupské konference, pak místopředsedou a od roku 2020 znovu předsedou ČBK. Zároveň je jejím delegátem pro charitativní činnost, misie a novou evangelizaci.

Od roku 1999 je členem správní rady Univerzity Palackého v Olomouci, jíž řadu let předsedal. Z titulu arcibiskupského úřadu je Velkým kancléřem Cyrilometodějské teologické fakulty a členem její vědecké rady.

Převzato ze stránek Arcibiskupství olomouckého www.ado.cz



INZERCE

NÁZORY K ČLÁNKU

Redakce Rej.cz není odpovědná za obsah diskuze. Každý přispěvatel nese právní odpovědnost za své zveřejněné názory.



INZERCE
Radio Haná
INZERCE
TV Morava