Společnost

Děti z dětských domovů nesmí skončit na ulici. Dům na půl cesty a nový projekt jim pomáhají

Stres z velkých životních změn zvládáme lépe, pokud vedle sebe máme přátele a rodinu. U mladých lidí z dětských domovů tomu tak často není nebo se vrací do nestabilního prostředí, ze kterého byli odebráni do ústavní výchovy. Toto prostředí není ideálním startem do samostatného života a rozhodně v něm mladí často nenajdou onu oporu, ale spíše problémy, které jsou nuceni řešit. Pomoc těm, kteří t dětských domovů odcházejí "do světa", se snaží projekt Začni správně.

Jitka se po odchodu z dětského domova snaží zařadit do běžného života. / Foto: yourchance

Projekt Začni správně poskytuje těmto mladým lidem pomoc, zejména pokud se po odchodu z dětského domova ocitají v nepříznivé situaci. Projekt je vede k samostatnému myšlení, konání a převzetí odpovědnosti za svůj život. V každém regionu spolupracuje se samotnými dětskými domovy a dalšími institucemi spojenými s problematikou náhradní rodinné výchovy. V Olomouckém kraji je to například Dům na půl cesty v Olomouci.

Lenka Němečková, vedoucí služby Domu na půl cesty, a Lucie Ambrozová, zdejší sociální pracovnice, odpovídají na několik otázek o fungování Domu na půl cesty.

  • S jakými dětskými domovy v regionu Olomouc spolupracujete?

Úzce spolupracujeme s většinou dětských domovů v regionu. O naší službě pravidelně informujeme i dětské domovy mimo region. S výjimkou minulého roku pořádáme den otevřených dveří. V letošním roce jsme si naplánovali stáže v dětských domovech a prezentaci naší služby mladým lidem tam.

  • Kolika dětem aktuálně nabízíte střechu nad hlavou po jejich odchodu z dětského domova nebo pěstounské péče?

Kapacita naší služby je určena dvanácti mladým lidem. V současné době poskytujeme službu pěti mladým lidem, kteří opustili dětský domov. Roční procentuální využívání služby mladými lidmi, kteří opouští dětské domovy, výchovné ústavy nebo pěstounskou péči se pohybuje kolem 60 procent.

  • Co u těchto mladých dospělých vnímáte ve fázi odcházení jako nejvíce problematické? Z čeho jsou z Vašich zkušeností nejvíce v nesnázích?

Z výpovědí našich klientů je pro ně nejproblematičtější samotný odchod. Mladí lidé prožívají strach, obavy rozhodovat se a řešit jakékoliv životní situace.

  • Probíhají u Vás v DPC mimo ubytování i další formy podpory mladým?

Posláním služby je umožnit mladým lidem bydlet bez vlastního zázemí v prostředí, kde mohou s naší podporou získat a rozvíjet dovednosti potřebné pro samostatný život. Mladé lidi motivujeme k dosažení jejich cílů. Nejčastějšími potřebami našich klientů je najít si práci, našetřit si a najít vlastní bydlení, podnájem. Pomáháme například s tvorbou životopisu, sepsáním inzerátů, trénujeme průběh pracovních pohovorů, jak správně reagovat a odpovídat na nabídku práce, jak si vytvořit vlastní rozpočet, kde ušetřit a jak spořit. Tvoříme společně jídelníčky, seznamy nákupů a doprovázíme při nich mladé. Spolupracujeme s klienty i v mnoha dalších oblastech, jako je jednání s úřady, uplatňování jejich práv, trávení volného času, příprava a podpora rodičovství aj. Každý klient má svého osobního pracovníka, který ho po celou dobu provází a je jeho důvěrníkem. Klient za ním může přijít s čímkoliv.

  • Jak dlouho u Vás mladí obvykle zůstávají?

Služba je zpravidla poskytována po dobu jednoho roku. Smlouva může být i mimořádně prodloužena. Například v případě, kdy měl klient zdravotní potíže a nemohl pracovat na svých cílech. Studentům může být prodlužována smlouva po celou dobu studia až do 26 let.

  • Již přes rok spolupracujete s koordinátorkou projektu Začni správně Andreou Snášelovou. Jak spolupráci hodnotíte a jaký smysl spatřujete v projektu Začni správně?

Spolupráci s paní Snášelovou hodnotíme velmi pozitivně. Paní Snášelová ví o různých směrech a možnostech, které mohou mladí lidé při odchodu z DD využít. Je to člověk na správném místě, svoji práci dělá srdcem a je maximálně nápomocna mladým lidem. Myslíme si, že projekt Začni správně má smysl.

Radost a strach se střídaly, vzpomíná na odchod z domova jednadvacetiletá B.

„Po opuštění dětského domova jsem byla plná emocí - negativních i pozitivních. Měla jsem smíšené pocity, střídala se radost a nadšení ze svobody se strachem, jestli zvládnu žít v tom velkém, dosud neznámém světě. Hlavně jsem ale vůbec neměla ponětí, jak se v tomto světě vlastně žije, co to obnáší? Jak se uplatnit a co je důležité, abych obstála? V děcáku nás na odchod připravovali, ale realita je jiná. Žili jsme tam v takové ochranné bublině. Nejlepší je určitě škola života! Teď je na každém z nás, jak se rozhodne, i když to rozhodnutí není vždy správné. Sociální pracovnice nás i přesto pořád motivují a dávají naději. A právě ta naděje je pro mě osobně moc důležitá a jsem ráda, že ji zde mám. Na každý můj, i sebemenší úspěch, přišla kladná reakce a nezůstal bez povšimnutí. Kdybych měla zhodnotit svůj stav před rokem a teď, tak posun je určitě velký! Teď už jsou to maličkosti – dojít si na úřad, na poštu, vypsat žádost či napsat životopis… Kdyby mi někdo před rokem řekl, ať si to jdu vyřídit, tak mu řeknu, že asi spadl z jahody na znak a že to přece neumím a nedokážu. Dnes mám práci na HPP, a to jsem si kdysi taky vůbec neuměla představit. Jsem hrozně ráda, že jsem měla možnost jít na DPC. Teď už vím, že to není jen rok, kde můžu někde přespat a být v teple. Je to rok společné práce, radosti, úspěchů a ponaučení z vlastních chyb.“

Další bývalá klientka dětského domova Jitka odsud odešla právě do Domu na půl cesty v Olomouci. Jak svou situaci vnímá? 

  • Jitko, jak konkrétně se změnil Tvůj život po odchodu z dětského domova?

Při odchodu z DD jsem se bála toho, co mě čeká. Věděla jsem, že si budu muset vyřídit především bydlení. Nakonec jsem šla do DPC, kde jsem získala spoustu praktických zkušeností pro život. Například, že mám nárok na dávky. Také jsem se tu naučila vyřizovat potřebné na úřadech, hospodařit s penězi, hledat práci a více vařit. Změnila jsem své chování. Nejdříve jsem se všeho bála… teď už se nebojím ničeho. Zvládla jsem si i udělat kurz v novém oboru – pracovník v sociálních službách. Právě teď si hledám práci. Byla jsem už na několika pracovních pohovorech na pozici pracovníka v sociálních službách, ale zatím mě nikde nepřijali. Poohlížím se proto i po práci v jiném oboru.

  • Jaké jsou Tvoje životní a pracovní sny a plány?

Mým životním snem je hlavně mít dobrý vztah s matkou, abych mohla často navštěvovat sourozence a brát si je na celodenní výlety. Až budu bydlet úplně sama, mám v plánu si je brát na víkendy a prázdniny. Časem bych si ráda udělala řidičský průkaz a pořídila si psího mazlíčka. Mým pracovním snem je mít stálou práci v oboru, který mě baví, tedy pracovat v sociálních službách v domově pro seniory, kde jim můžu být nápomocná.

  • Jaká je spolupráce se Začni správně a koordinátorkou Andreou?

Projekt Začni správně mi pomohl uvědomit si, co vlastně chci. Podal mi pomocnou ruku v době, když jsem neměla na jídlo a teprve si vyřizovala dávky. Za to jsem moc vděčná. Andrejka je fajn, pomohla mi vyřešit některé situace, a to hlavně bydlení v Domě na půl cesty. Vůbec jsem totiž nevěděla, že něco takového existuje a co je to za zařízení. Nebýt jí, tak se do DPC nedostanu a stěhovala bych se stále dokola kdoví kam.

Zabránit tomu, aby se z dětí stali bezdomovci

Andrea Snášelová spolupracuje s Domem na půl cesty v Olomouci téměř dva roky. V květnu 2020 zprostředkovala bydlení Jitce, účastnici projektu Začni správně.

„Tamější sociální pracovnice své práci rozumí a k problematice mladých dospělých z dětských domovů přistupují velmi profesionálně. S každým individuálně rozebírají představu o pobytu, co očekávají od jejich služby a jaké jsou jejich plány do budoucna. A tohle vše později spolu krůček po krůčku přehodnocují, naplňují a hodnotí. Až do doby, kdy si je mladý dospělý jistý, že samostatný život již zvládne, má práci, někdy i našetřené peníze a další splněné cíle, které si stanovil,“ popisuje spolupráci a přístup práce DPC k mladým Andrea.

Ročně odchází z dětských domovů v ČR přibližně 900 mladých dospělých. Z pěstounské péče je to okolo 700 mladých. Bez funkčního systému pomoci mají jen malou šanci postavit se na vlastní nohy. Neselhat v první chvíli po odchodu je však rozhodující. Jen v projektu Začni správně je přes 720 mladých dospělých, více než 100 se nám podařilo zachránit a dnes žijí plnohodnotný život se vším všudy. Díky tomuto projektu a dalším podporujícím institucím a spolkům nezůstala řada mladých dospělých na ulici, platí své dluhy a žijí lepší život.

Více o projektu obecně prospěšné společnosti yourchance Začni správně na http://www.zacnispravne.cz/

Jitka se po odchodu z dětského domova snaží zařadit do běžného života. / Foto: yourchance



INZERCE

NÁZORY K ČLÁNKU

Redakce Rej.cz není odpovědná za obsah diskuze. Každý přispěvatel nese právní odpovědnost za své zveřejněné názory.



INZERCE
Radio Haná
INZERCE
TV Morava