Arcibiskup Nuzík ve svém kázání připomněl, že Svatý rok je časem usmíření. „Je potřeba očistit jméno šumperského děkana Kryštofa Aloise Lautnera, kněze naší diecéze, a spolu s ním další stovky nevinných lidí. Proto v jubilejním roce přicházím na toto místo prosit Pána o zahlazení tohoto velkého zla a vykonat pokání,“ zmínil a dodal: „Prosím našeho milosrdného Otce v nebi a vás, bratře děkane Kryštofe Aloisi Lautnere, za odpuštění pro všechny, kdo nesli podíl na vašem utrpení a odsouzení k smrti.“
Právě odpuštění je podle něj cestou, kterou si v tomto svatém roce mají osvojovat všichni věřící: „Někdy uplyne řada měsíců i let, než najdeme odvahu vidět to, co se stalo, v jiném světle. Tak jako jsme v dnešní době zvyklí všechny řešit hned, kéž jsme stejně pohotoví také při smíru a odpuštění,“ pobídl arcibiskup přítomné.
Foto: Člověk a víra: Jitka Kopecká
Slavný barokní biskup pochybil
Ve svém rozhodnutí, zveřejněném při bohoslužbě, pak prohlásil, že tehdejší biskup Karel II. z Lichtensteinu-Castelcorna pochybil, když ustanovil komisi, která Lautnera odsoudila, a potvrdil její rozsudek smrti. „Trest degradace, neboli zbavení klerického stavu, jímž byl děkan Lautner před svou smrtí potrestán, je z právního hlediska nicotný, tedy nikdy neměl a ani nemá žádné právní účinky. Byl udělen nespravedlivě na základě křivých obvinění vynucených násilím a je neplatný, protože jednou platně udělenou svátost nelze z člověka sejmout,“ dodal olomoucký arcibiskup.
Současně zdůraznil, že Lautner „žil i zemřel jako pravověrný katolický kněz“ a jeho statečná obrana nespravedlivě stíhaných je dodnes příkladem křesťanské lásky a odvahy následovat Krista. Arcibiskup vyjádřil také lítost nad všemi oběťmi čarodějnických procesů, které se v minulosti odehrály na území olomoucké diecéze.
Zdroj: ado.cz
DOPLNĚNÍ REDAKCE: Víra v čarodějnictví se vine lidskou historií od nejstarších starověkých civilizací, přítomna je dokonce i v klasickém římském právu, které za čarodějnictví stanovilo trest smrti ohněm. Navzdory všeobecnému mínění se v průběhu středověku čarodějnické procesy většinou nekonaly. Tradiční čarodějnické procesy se pojí teprve s událostmi z konce středověku a z ranného novověku, tedy z 15. až 18. století v Evropě a některých zámořských koloniích, přičemž se odehrávaly celkem shodně v katolických i protestantských společnostech.
Za honem na čarodějnice často stála poptávka pověrčivých lidových vrstev, jednotlivé procesy pak obvykle iniciovala světská vrchnost. Mezi obviněnými ale byli někdy i skuteční zločinci, například výrobci jedů a traviči. Soudní procesy se řídily právem dané země. Počty obětí se odhadují na několik stovek tisíc lidí.
Foto: Člověk a víra: Jitka Kopecká
Foto: Člověk a víra: Jitka Kopecká
