Zprávy

Nejstarší obyvatelé olomoucké zoologické zahrady jsou růžoví a daří se jim skvěle

V olomoucké zoologické zahradě proběhla v těchto dnech pravidelná kontrola zdravotního stavu plameňáků. Ti, kteří ještě neměli kroužky nebo ty původní časem ztratili, byli dokroužkováni. Zaměstnanci zoo kontrolvali členům hejna také pohlaví a čipy a kroužkovi i mláďata. Ve skupině stále žijí plameňáci, kteří byli v roce 1978 u založení olomouckého chovu!

Foto: Zoo Olomouc

„U takto zranitelných ptáků s vysokým rizikem úrazu musí být člověk při této činnosti obzvláště bedlivý a opatrný. Je zásadní, že se vše podařilo bez jediné komplikace,“ uvádí zoolog Jan Kirner.

Plameňáky růžové (Phoenicopterus roseus) chovají v zoo od roku 1978, kdy prostřednictvím proslulého cestovatele a zoologa Josefa Vágnera dovezli deset jedinců z Egypta. Tehdy obývali současný výběh klokanů rudých. Později se přesunuli do míst pod pavilonem opic. Výběh plameňáků byl postupně zvětšován, vybudovala se i nová voliéra. Někteří plameňáci dovezení před 44 lety z Egypta stále žijí a svým věkem téměř 50 let patří k nejstarším obyvatelům zahrady. V Zoo Olomouc se vyklubalo celkem 119 mláďat.

Růžová barva je neobvyklá

Plameňák je poměrně velký pták v ptačí říši neobvyklé růžové barvy, s výškou až 160 cm a překvapivě nízkou hmotností 1,5-4,5 kg. Z šesti druhů plameňáků je druh chovaný v naší zoo největší, žije ve velkých koloniích až o 1 milionu jedinců v Evropě, Francii a Španělsku, dále se vyskytuje v Africe, střední a jižní Asii. Zřídka někteří jedinci zalétnou i na naše území.

V zoologických zahradách se krmí speciálními granulemi, které obsahují velké množství živočišných bílkovin, dále se jim přidává gammarus, což je prakticky jejich přirozená potrava – sušení korýši. V potravě musí být dostatek karotenoidů, které dávají plameňákům typickou růžovou barvu. Bez přítomnosti těchto barviv vyblednou. Čím větší koncentrace karotenu v těle, tím je lososová barva sytější. Zobák zastává funkci filtru, plameňák do něj nabírá vodu. Spodní čelistí cedí potravu a vybere tak i mikroskopické části. Živí se planktonem. Náleží k výborným letcům i plavcům. Za letu má krk i nohy natažené. Při odpočinku stojí na jedné noze s hlavou ukrytou pod křídly. Dožívají se i více než 60 let.

Bábovky z bahna a jílu

Plameňák staví hnízda z bahna a jílu do tvaru bábovky (samice hnízdo vymodeluje zobákem) na okraji vodních ploch, snášejí 1 nebo 2 vejce, na nichž sedí oba rodiče, kolem pak vyhloubí až 20 cm hluboký příkop, čímž jsou chráněna proti zvýšení vodní hladiny. Mláďata se rodí šedá s rovným zobákem, který se po 3. týdnu života začíná zakřivovat. Dospívají v 5 letech, přebarvují se ve 2. roce. Rodiče mláďata krmí kaší, kterou vyvrhují z volete. Je to natrávená směs obsahující bílkoviny, tuky, krvinky a karotenoidy.

Foto: Zoo Olomouc

Foto: Zoo Olomouc

Foto: Zoo Olomouc


INZERCE

NÁZORY K ČLÁNKU

Redakce Rej.cz není odpovědná za obsah diskuze. Každý přispěvatel nese právní odpovědnost za své zveřejněné názory.



INZERCE
Radio Haná
INZERCE
TV Morava