Kdybyste se na to radši vys...! Obnovit olomouckou univerzitu bylo po válce velmi těžké

Osmdesát let existuje v obnovené podobě Univerzita Palackého Olomouc. Letos toto výročí připadlo na neděli 21. února. Před třičtvrtě stoletím to byl čtvrtek a pro Olomouc a celý region to byla velká sláva. O obnovu nejstarší vysoké školy na Moravě, založené už roku 1573 spojením jezuitských kolejí a potvrzením od císaře Maxmiliána, se tehdy zasloužilo i soustředěné lobování řady osobností.

Univerzita Palackého slaví 80 let od novodobého obnovení / ® Foto: UP Olomouc

Císař měl špatné zkušenosti

I když univerzita vznikla už roku 1573, když obdržela veškerá akademická práva, a je tak nejstarší moravskou a druhou nejstarší tuzemskou vysokou školou, její dějiny nebyly prosty úpadků i téměř úplného přerušení. V roce 1860 nechal univerzitu jako celek zrušit císař František Josef I., který měl od revolučního roku 1848 s univerzitními studenty neblahou zkušenost. Jediné dvě instituce, které i tehdejší zrušení přetrvaly, byla teologická (Cyrilometodějská bohoslovecká) fakulta a univerzitní knihovna. V období po vzniku Československa sice měla olomoucká veřejnost i radnice snahu o obnovu univerzity, ale vláda dala tehdy přednost Brnu. Za protektorátu a nacistické okupace byla nakonec uzavřena i olomoucká teologická fakulta, stejně jako všechny další vysoké školy v českých zemích. 

Dekret císaře Maxmiliána z roku 1573, který znamená založení olomoucké univerzity   / ® Foto: archiv UP Olomouc

Nová šance pro Olomouc přišla po druhé světové válce. Už na podzim roku 1945 začala usilovná práce skupiny lobbistů, kteří přesvědčovali na nejvyšších místech o smyslu i výhodnosti obnovení vysokého učení v Olomouci. Nebylo to snadné, protože mnozí měli úplně jiné priority a nebo chtěli vysokou školu jinde. Například ministr školství Zdeněk Nejedlý prý tentokrát nejprve preferoval Opavu jakožto slezskou metropoli. Olomoučtí lobbisté ale byli vytrvalí a nakonec úspěšní. Velmi jim v tom pomohl vliv olomouckého rodáka, premiéra Zdeňka Fierlingera, jinak velmi rozporuplné postavy našich dějin. Dalším politikem na vzestupu, který tehdy olomouckou univerzitu podpořil, byl prostějovský sociální demokrat Oldřich John.

Celý průběh prosazování obnovy univerzity v Olomouci popisuje v svém textu na stránkách Žurnálu UP historik Pavel Urbášek. Ukazuje, jak na takovou významnou událost mohly mít důležitý vliv i zdánlivé banality a drobné úskoky, když například katolický teolog František Cinek přesvědčoval komunistu Zdeňka Nejedlého, že olomoucká teologie je coby cyrilometodějská "obrácena na východ" a že všichni teologové umí skvěle rusky.

Skupina lobistů ve složení Kuneš Sonntág, Zdeněk Šprinc, František Cinek, Vladimír Mohapl a Stanislava Kavanová postupně jednala i s dalšími špičkami režimu. "V poslanecké kantýně pak hovořili s údajně přiopilým Klementem Gottwaldem, kterého olomoučtí lobbisté přesvědčovali o potřebě olomoucké univerzity také prostřednictvím slivovice a společným zpěvem moravských lidovek. Významný komunista a předseda odborů Antonín Zápotocký (budoucí československý prezident) se s K. Sonntágem vítal nanejvýš přátelsky – vždyť byli společně vězněni v koncentračním táboře. Na žádost o podporu vzniku univerzity v Olomouci však veřejností oblíbený „Zápotonda“ reagoval odmítavě: „Kdybyste se na to teď vysrali, my potřebujeme obilí a uhlí, a ne nějaké inteligenty!“ píše historik Urbášek.

Zákon o obnovení univerzty v Olomouc z roku 1946 / Zdroj: Žurnál UP

Delegace z Olomouce ho naštěstí neposlechla, nezačala shánět "obilí ani uhlí" a dosáhla nakonec toho, že prozatimní Národní shromáždění vydalo 21. února 1946 zákon číslo 35/1946 Sb. o "obnovení university olomoucké". V Olomouci toto rozhodnutí poslanců vyvolalo velikou radost a po celém městě se tehdy rozezněly kostelní zvony. Slavnostní otevření obovené univerzity s novým rektorem Josefem Ludvíkem Fischerem v čele se konalo o rok později 21. února 1947 za účasti prezidenta Edvarda Beneše. Do Olomouce hned na začátku přešla řada studentů, kteří dosud studovali v Brně.

Letos opět zněly zvony

Letos byla oslava shrnuta do Akademického týdne UP. Během něj se odehrávaly společenské i zábavné aktivity. Součástí týdne byla také tradiční středeční studentská mše svatá v kostele Panny Marie Sněžné od 19 hodin nebo Reprezentační ples Univerzity Palackého, který se uskutečnil v předvečer 80. výročí znovuobnovení univerzity v pátek 20. února. Vrcholem akademického týdne byla předávání výročních ocenění Univerzity Palackého za rok 2025.

„Ocenění vnímám jako poděkování všem, kteří svou prací posouvají Univerzitu Palackého dál – ať už ve výuce, vědě, popularizaci, nebo v každodenním chodu univerzity,“ uvedl rektor Michael Kohajda.

Závěr Akademického týdne patřil v sobotu symbolickému hlasu zvonů olomouckých kostelů. Zvony se díky spolupráci s Arcibiskupstvím olomouckým rozezněly v sobotu 21. února v 15 hodin. Proč v tento čas? Protože přesně před 80. lety touto dobou dorazila do Olomouce zpráva, že parlament v Praze přijal zákon, který po letech obnovil zdejší starobylou univerzitu. Na oslavu se tehdy rozezněly zdejší kostelní zvony. Právě tak, jako letos.

Univerzita Palackého slaví 80 let od novodobého obnovení / ® Foto: UP Olomouc/ Viktor Čáp



INZERCE
Ostrov realit Ostrov realit

VSTUP DO DISKUZE



INZERCE
TV Morava
INZERCE
Self promo Urbášek